Praga Magica aneb Praha pro pokročilé

Kostel sv. Tomáše

Včera v 12:00 | Praha 1

Kostel sv. Tomáše na Malé Straně je jedním z nejzajímavějších v Praze - a také jeden z nejstarších. Je to zbarokizovaná gotická bazilika, jejíž dnešní podoba spadá do konce 18. století. Byl však založen, spolu s vedlejším klášterem řádu augustiniánů, Václavem II. už v roce 1285, a budován postupně v etapách až do roku 1379. Z této doby existují na jižní straně chóru části žebrové klenby. Zatímco vedlejší klášter dvakrát vyhořel (jednou v roce 1419 a podruhé v roce 1541), kostela se oheň nedotkl a zůstal neponičený i v dobách husitského rabování - naopak, stal se v té době hlavním katolickým kostelem, v němž působil v 1. polovině 16. století i známý kronikář Václav Hájek z Libočan. Po roce 1541 byl klášter částečně renesančně přestavěn, další přestavbu potom podstoupil v roce 1604, kdy ji řídil J. Bossi de Campione. Z té doby také pochází hlavní portál na průčelí. K zásadní přestavbě do té doby gotického interiéru došlo v letech 1723 - 31, kdy byl K. I. Dienzenhoferem přeměněn do barokní podoby a vybaven novým bohatým vnitřním zařízením.

Zdobená železná vrata kostela pocházejí z let 1727 - 28

Ve výklenku nad hlavním vstupem je umístěná socha sv. Augustýna od J. Kohla z roku 1686

Každý z oltářů v bohatě zdobeném barokním interiéru kostela je cenný a výjimečný. Neměla jsem příležitost je vyfotografovat všechny, ale jsou tu obrazy Škrétovy, Reinerovy i Sprangerovy a cenné sochy A. Quittainera i jiných sochařů.

Bohatě zlacený hlavní oltář byl provedený v roce 1731 truhlářem K. Kovářem podle Dienzenhoferova návrhu. Ve dvojitém zlaceném rámu byly umístěny původně obrazy Petera Paula Rubense Umučení sv. Tomáše a sv. Augustina, které přímo od malíře objednal v roce 1637 převor J. Svitavský. Dnes jsou na oltáři pověšeny kopie, zatímco originály jsou umístěny v Národní galerii. Velké zlacené sochy sv. Simpliciána a sv. Tomáše z Villanovy, stejně jako sochy andělů po stranách, jsou dílem J. A. Quittainera, tři menší sošky sv. Augustina, sv. Ludmily a sv. Moniky na retáblu oltáře vyřezal v roce 1730 Ferdinand Maxmilián Brokoff a tři další (sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Víta) v roce 1730 I. Müller.

Fresky na klenbě hlavní lodi představují výjevy ze života sv. Augustina. Jsou dílem Václava Vavřince Reinera, který je namaloval v letech 1728 - 30.

Na klenbě kopule jsou další Reinerovy fresky, které představují legendu sv. Tomáše, v kněžišti potom další (ty vyfotografované nemám, tak blízko jsem se nedostala), přestavující alegorie Čtyř dílů světa a plesající anděly.

Kazatelnu vyřezal truhlář K. Kovář a vyzdobil Jan Antonín Quittainer

První levý oltář je zasvěcen Všem svatým. Pochází z r. 1725 a sochy jsou dílem J. M. Brüderleho.

Z levé lodi kostela vede dlouhá otevřená chodba s arkádami podél bývalého klášterního dvora.

Malá Strana, Josefská 8

Přidat komentář

Lékárna U černého orla

Pondělí v 12:00 | Praha 1

Novorenesanční dům U černého orla, zdobený sgrafity a plastikami, který stojí na nároží Malostranského náměstí a Zámecké ulice, byl postavený v roce 1888 podle návrhu architekta J. Rixy. V přízemí domu je umístěná tzv. Fragnerova lékárna s krásným starobylým interiérem. Lékárna měla ostatně v těchto místech dlouhou tradici, dávno před postavením domu na tomto místě bývala už v 15. století stará apatyka, v níž pracovali dvorní lékárníci, kteří údajně vyráběli léky i podle receptů magistra Kellyho.

Benjamin Fragner (mimochodem dědeček známého architekta), který lékárnu i s novým domem vyženil, vyráběl na svoji dobu účinné a proslulé masti. Lékárenská výroba, kterou později řídil Fragnerův syn Karel a ještě později vnuk Jiří, se na začátku 20. století rozšířila tak, že se do malé lékárny už nevešla. V Dolních Měcholupech byl proto ve 20. letech 20. století postaven závod Spofa Fragner, kde byl mimo jiné vyvíjen i český penicilin. Závod se po znárodnění stal základem národního podniku Léčiva.

Malá Strana, Malostranské náměstí 15

Počet komentářů: 2

Jan Nepomucký od Voršilek

Sobota v 12:00 | Praha 1

Před růžovou fasádou kostela sv. Voršily na Národní třídě stojí socha sv. Jana Nepomuckého, napůl skrytá v listí okolních stromů. Je dílem Ignáce Františka Platzera z roku 1747.