Na druhé straně ulice

20. září 2016 v 14:47 |  Praha 2
Mluvím samozřejmě o Gorazdově ulici, jejíž jednu stranu jsme tady viděli minule. Dnes se vydáme nazpět po druhé straně, té s lichými čísly, sěmrem od Resslovy k ulici Na Moráni.



Na nároží s Resslovou stojí mohutný dům, který sousedí s Tančícím domem. Má spoustu zajímavých detailů na fasádě a pamětní desku.


















Hlavní vstup do tohoto rohového domu vede z Gorazdovy, kde najdeme bytelné dřevěné dveře



Vedlejší žlutý dům číslo 17 má půvabnou štukovou výzdobu a tepané secesní zábradlí balkónů i výplně vstupních dveří









Patnáctka má sice nenápadnou šedou barvu fasády, neplatí to ale o výzdobě. Opět spousta detailů, hlavně stylizovaných rostlinných motivů, a ohromný pták pod kamenným baldachýnem mezi okny horních pater









V komentářích k minulému článku jste někteří připomínali, že nejhezčí dům v ulici je ten, který má nad dveřmi nápis U Kapínů. S tím můžu jen souhlasit. Krásná secese od sklepa až po malovaný štít s národními motivy na vrcholu střechy.

















Vedlejší růžový dům taky překvapí, a to nejen krojovanými figurami s odpočívajícím psem nad vstupními dveřmi, ale také barevnými rostlinnými a geometrickými ornamenty kolem oken v horních podlažích a hlavně ve výšce, tam, kam z ulice dohlédneme jen s pořádně zakloněnou hlavou, dvěma sochami dívek, znázorňujícími noc a den.


















Následují dva domy, které svou zanedbanou tmavě šedou fasádou a otlučenými ozdobami moc pohledů nepřitahují; když se ovšem podíváme podrobně, po pořádné rekonstrukci by to mohli být krasavci



Na žlutém rohovém domu s Trojanovou ulicí zaujmou hlavně hezké vyřezávané dveře



Nejmajestátnějším domem v této polovině ulice je určitě číslo 3. Má dvě svislé řady balkónů, podpíraných tvarovanými sloupy s korintskými hlavicemi, a na úrovni jednoho z horních pater na fasádě letopočet svého vzniku 1898







Podobné popocházení po ulicích s hlavou nahoru dokáže být hodně zábavné a hlavně při tom člověk objevuje pořád nové a nové věci, které při rychlé chůzi nevnímá. Jen na to mít vždy dost času a foťák v pohotovosti.







 

V Gorazdově ulici

30. srpna 2016 v 12:00 |  Praha 2
V Gorazdově ulici, rovnoběžné s Rašínovým nábřežím a vedoucím z Palackého náměstí do Resslovky, stojí po obou stranách řada převážně secesních domů. Pocházejí většinou z prvních dvou desetiletí 20. století a jsou krásné, ať už ty, které byly pečlivě zrekonstruované, tak i ty, které mají svoje nejlepší léta za sebou a na nějaký facelift ještě čekají. V minulosti jsem je už několikrát fotila, koneckonců tou ulicí často chodím, ale až ty poslední fotky jsem dotáhla do nějakého konce, abych je mohla zveřejnit.
Domy jsou sice staré, ale ne zas tak památné, aby k nim existovala nějaká veřejná dokumentace, aspoň já jsem ji nedokázala objevit. Chci vám proto jen ukázat krásu těch fasád a nějaká podrobná moudra si odpustím.



Dnes to vezmeme po pravé straně ulice a podíváme se na sudá čísla, druhou stranu si necháme na příště



Ještě než se podíváme na secesi, pro pořádek začneme na Palackého náměstí u toho zeleno-červeného hnusodomu, který okupuje nároží. Opravdu se mi nelíbí, navíc jsem nikdy nepochopila funkci toho prázdného zakulaceného rohu, kromě toho, že přivádí trochu světla do vestibulu metra.



Na stavbu metra doplatil vedlejší dům č. 6, jeden z nejhezčích v této části ulice. Bohužel ten, kdo jím vychází z metra, se tak snaží, aby to už měl za sebou, takže se pravděpodobně po zajímavé fasádě ani neohlédne.



Výstup z metra je umístěný v ubouraném přízemí a zvýšeném přízemí. Domovní dveře jsou posunuty až do bývalé chodby a část vestibulu, který tak vznikl, je zahrazený ošklivou ohradou a zvenku zatlučený nějakou podivnou špinavou a posprejovanou dřevotřískou.



Tady je nutné dělat, že člověk to přízemí nevidí, a zvednout pořádně hlavu. Na rozích novorenesančního štítu totiž sedí dva supi a hned pod nimi hraje před řadou renesančních domů na píšťalu pištec.









Nemůžu přijít na to, jakým příběhem je fasáda inspirovaná. Proč ten vodník s plovacími blanami a proč ten chlapeček dole trhá strom i s kořeny?






Další dva vedlejší domy, číslo 8 a 10, mají balkony, nesené orly, a hezké štukové detaily nad okny















Za křižovatkou stojí šedivý funcionalistický dům, který patří do Trojanovy ulice (a který by se mi mnohem víc líbil, kdyby měl jinou než tuto nepěknou barvu), a vedle něj dva hezké s geometrickou fasádou.






Dům č. 18 s názvem U Slunce je první ze tří secesních domů, které stojí vedle sebe. Dům je prázdný a podle papíru, vyvěšeného na dveřích, se v něm chystají nějaké udržovací práce. Snad se brzy dočká i rekonstrukce.









To vedlejší dvacítka je v o trochu lepší kondici. Na jeho štítu si můžeme přečíst, že se jmenuje U hubičky, a ti, kdo dohlédnou až na vrcholek, uvidí, že se tam spolu opravdu muckají dva putti. Vypadají sice jako ježečci, ale i tak jsou půvabní. Další čtyři potom najdeme na fasádě, společně se dvěma atlanty, kteří nesou balkón.















Poslední dům má růžovou fasádu se štukováním hlavně v horní části. Nad vchodem sedí dva putti s girlandami. Název nemá, aspoň ne viditelný na fasádě.









Abych byla spravedlivá, musím sem dát i poslední dům, který tvoří nároží s Resslovou ulicí. Nakonec není tak ošklivý, jak vypadá na první pohled.










Památník Milady Horákové

26. srpna 2016 v 12:00 |  Praha 5
Před budovou Českobratrské církve evangelické na Smíchově stojí jeden z pražských památníků Milady Horákové. Asi dva metry vysoká bronzová socha s pamětní deskou je dílem Olbrama Zoubka. Socha byla odhalená 10. října 2010 jako připomínka 60. výročí popravy Milady Horákové a také 75. výročí jejího vstupu do této církve.
Na pamětní desce, umístěné na zemi před sochou, je kromě zlaté růže a symbolického kousku oprátky také nápis, který připomíná datum popravy.




















Praha 5, Na Doubkové 8



Další články


Kam dál

Reklama