Týdenní drobečky 21

Dnes v 12:27 |  Týdenní drobečky
Asi by drobečky měly být definitivně spíš měsíční, než týdenní, aspoň to tak v poslední době vychází. Červen, můj nejoblíbenější měsíc, utekl zase tak rychle, že se za ním můžu jen s lítostí ohlédnout.


1. Už v minulém týdnu jsme ve Francouzském institutu pokřtili moji knížku o Paříži. Vy, co chodíte i na můj pařížský blog, jste upoutávku už viděli, pokud jste tam nebyli, takhle to tam vypadalo.









2. Letos poprvé jsem se dostala na sobotní náplavku a byla to sobota se vším všudy jako dřív, s nákupem ovoce, zeleniny a květin, s ledovou kávou na nábřežní zdi a s nohama nad vodou, s postáváním u pouliční kapely a s následným obědem v mé oblíbené Café Terapii hned v sousedství (z toho fotky nemám, na focení jsem si vzpomněla, až jsem všechno snědla).











Červen mám od dětství ráda i kvůli jahodám a taky hrášku. Nemusela bych se celý měsíc živit ničím jiným.







Tentokrát hrála na náplavce moje oblíbená kapela The Brownies. Mám je ráda, hlavně kvůli skvělé zpěvačce, jakou Annamaria určitě je.





3. V předchozím týdnu se v nově zrekonstruzované Werichově domě konala akce, na které jsem, bohužel, chyběla. Těším se proto na příští příležitost, kterou bude oficiální otevření v pátek 30. července v 19 hodin.












4. Ke vchodu Werichovy vily se vrátila jeho busta, která sem byla původně umístěná v roce 1993. V roce 2006 byla přemístěna do interiéru a po pokusu o krádež v roce 2012 byla odvezena na jiné místo. Snad tady teď už vydrží.
Autorem bysty je sochař Nikos Armutidis.




5. Z Werichovy vily je to jen skok do Muzea Kampa. Absolutní zklamání byla tentokrát místní restaurace přímo na náplavce u vody. Neochotný personál nás během chvilky odradil a raději jsme šli jinam. Ty výhledy odtud jsou ovšem famózní.









6. Nakonec jsme objevili dobře skrytou kavárničku v jednom ze starých domů v Mostecké. Nejen, že tam bylo volné místo, ale také, na turistické centrum, i milý, sympatický a přátelský personál. Bonusem v těchto vedrech je chládek, který na stinném kamenném dvorku panuje.











6. V pátek 23.6. se pro veřejnost otevřela karlínská kasárna, lépe řečeno jejich zadní část s dvorem a starými garážemi (do hlavní budovy přístup není). Do doby, než se spustí rekonstrukce, je má v pronájmu společnost, která tady bude pořádat různé akce, především koncerty, divadelní představení a promítání filmů. Ještě se k nim vrátím v samostatném článku, teď jen fotky pro představu, jak to tady vypadá.




Nádvoří vévodí rozhledna od Čestmíra Sušky. Suškova neobvyklá železná díla se mi moc líbí a při té příležitosti jsem si vzpomněla na reakce, které vyvolala výstava tohoto umělce ve Slaném. TADY, prosím, jestli se chcete pobavit.





7. A ještě trochu víkendové pohody z Kampy.
















 

Petschkova vila

Pátek v 12:00 |  Praha 6
Rodina bankéře a podnikatele Otto Petschka vlastnila v Bubenči čtyři domy. Největší vila u Stromovky dnes slouží jako rezidence ruské ambasády, tou druhou je činžovní dům ve Wolkerově ulici, třetí vila sloužívala čínské ambasádě a další je americkou rezidencí.
Nás bude zajímat právě třetí vila, která se skrývá pod stromy na rohu Pelléovy ulice. Poté, co se z ní v roce 1989 odstěhovala čínská ambasáda, připadla vila do správy Památníku národního písemnictví, který si zde zřídil archiv. Dostat se do ní však není možné, je ve velmi špatném stavu, a tak si můžeme prohlédnout jen její zadní průčelí s rizalitem, které vede podél ulice Na seníku. Je také dobře vidět z oken Lannovy vily, kterou jsme tady viděli minule.








Stejně jako všechny ostatní stavby, které nechala rodina Petschkova postavit v Praze, i tuto vilu navrhl dvorní architekt rodiny Max Spielmann. Vila pochází z let 1929 - 1930 a v roce 1957 byla poměrně necitlivě zrekontruována pro potřeby čínské ambasády.
Na Památník národního písemnictví byla vila, společně s vedlejším menším domem, převedena už v roce 2006, rekonstrukci však zdržely spory, v nichž si na vilu dělal nárok i pražský magistrát. Soudy se vlekly několik let; po jejich definitivním vyřešení byly připraveny plány na celkovou rekonstrukci, kterou právě dnes slavnostně zahájil ministr kultury Daniel Herman.
Rekonstrukce by měla být dokončená v roce 2019 a měla by vyřešit situaci Památníku národního písemictví, který je stále v pronájmu ve Strahovském klášteře. Bude sem přestěhováno nejen jeho sídlo, ale také velká část sbírek a archiválií (pro ně PNP využívá také nový centrální depozitář v Litoměřicích, který se tam přestěhoval z letohrádku Hvězda).




Malá vilka, která stojí hned vedle Petschkovy vily, slouží PNP už dnes. Jsou zde umístěny některé pracovny a pořádají se zde nejrůznější přednášky a výstavy. V přízemí je vytvořena zrekonstruovaná pracovna spisovatele Ladislava Mňačka.












Do této menší vily je v současné době možné se v rámci pořádaných akcí podívat. Na tu větší si dva roky počkáme a věřím, že ji potom Památník národního písemnictví v rámci expozice, která je zde plánovaná, také zpřístupní.



Praha 6, Pelléova 20

Villa Lanna

Úterý v 14:09 |  Praha 6
Nedávná akce Open House otevřela pro zájemce i bubenečskou Lannovu vilu, která je ve vlastnictví Akademie věd. Mohli jsme si prohlédnout téměř všechny prostory, které udivují svojí velkorysostí.




Podnikatel Vojtěch Lanna si vilu u Stromovky nechal postavit v roce 1872 jako svoje odpočinkové sídlo. Novorenesanční sloh, který zvolil, odkazuje na toskánské vily. Plány zhotovil Ignác Ullmann a výtvarnou výzdobu provedl jeho švagr Antonín Barvitius.
Rodina Lannova vilu vlastnila až do roku 1913, kdy ji prodala staviteli Potůčkovi. Po jeho smrti se ve vile vystřídalo několik vlastníků, a to až do roku 1948, kdy byla zabavena ve prospěch státu. Od roku 1957 ji spravuje Akademie věd ČR.
Průčelí vily je členěno do dvou nadzemních podlaží a je lemováno sloupy. Na vrcholku bočního křídla, které vybíhá podél Pelléovy ulice, je umístěná vyhlídková věž s terasou.






Vstupní hala s kamenným schodištěm




V přízemí jsou, kromě menších místností, umístěny dva velké společenské sály, bohatě zdobené nástěnnými malbami, které byly provedeny podle předloh Hanuše Makarta, Adolfa Fridricha Menzla a Leopolda Rottmana








Na vstupní prostory navazuje rozlehlá terasa se vstupem do zahrady










Schodišti nás potom přivede do prvního patra s původními obytnými prostorami, ze kterých se vchází na malou krytou terasu













Prostory je možné si pronajmout a ubytovat se zde. Upřímně řečeno, zařízení není moc vkusné, ale určitě to musí být zajímavá zkušenost. Navíc ceny nejsou ve srovnání s pražskými hotely nijak přehnané.









Malby na stropě kryté terasy (i na jiných venkovních místech) s námětem dětských her byly vytvořeny podle kartonů Josefa Mánesa



Schodiště nás nakonec přivede až do věže s balustrádou. Je z ní nádherný výhled do širokého okolí.




To, co v popředí vypadá jako zámeček, je obchodní škola na Krupkově náměstí. Přes Stromovku a Císařský ostrov dohlédneme nejen na Trojský zámek a na trojskou vinici s kaplí sv. Kláry, ale i na zoologickou i botanickou zahradu se skleníkem Fata morgana a na bohnické sídliště na obzoru.




Těsně pod vilou si můžeme prohlédnou z výšky nejen její zahradu, ale také vedlejší zanedbanou vilu. Tu si budeme pamatovat, protože se k ní vrátíme příště.

Text jsem zpracovala podle informací na stránkách AV ČR. Tam také najdete veškeré informace i s ceníkem nejen k možnosti ubytování, ale také pronájmu společenských prostor i zahrady s terasou.



Praha 6, V sadech 1



Další články


Kam dál

Reklama