Dům Na Kocandě

Sobota v 12:00 |  Praha 1
Novorenesanční dům na rohu Křižovnické a Kaprovy ulice z let 1885-86, kde se narodil nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský, byl dlouhé roky spojený s ostudou, kterou tady v centru města představoval. Jeho bývalí majitelé ho nechali chátrat a k novému životu se probouzí teprve v posledních měsících. Dostal novou fasádu, takže bylo možné sejmout lešení a plachty, které ho roky hyzdily. Uvnitř probíhá rekonstrukce a i když bude sloužit jako hotel, už ikstý v okolí, důležité je, že už nebude hrozit, že někomu spadne na hlavu.
Kvůli pracem, které tady probíhají, není možné si dům prohlédnout celý, Praha 1 však zajistila, aby byly v rámci Dnů evropského dědictví zpřístupněny sklepy, kde při rekonstrukci došlo k cennému nálezu. Na ten se dnes podíváme.
















Ještě než sejdeme až ke sklepu, zastavíme se v prvním suterénu na dvoře. Stojí tady socha sv. Václava.




Při výkopových pracech ve sklepě byly odhaleny pozůstatky tzv. Valentinské brány, která bývala součástí staroměstského opevnění. To vedlo napříč městem zhruba v čáře dnešních ulic Revoluční, Na Příkopě, 28. října a Národní a bylo postaveno v první polovině 13. století; v roce 1253 k němu přibyly další hradby, které vedly podél řeky. Jejich součástí byly v těchto místech, kde bylo několik brodů, i brány, z nichž se do současnosti nezachovala ani jediná. Na pozůstatky té, která stála u bývalého kostela sv. Valentina, se právě díváme. Brána bývala tak velká, že jí projel vůz, a její vozovka, dlážděná říčními valouny, ležela pět metrů pod dnešní úrovní ulice. Napříč všemi sklepy domu se táhne dvacet metrů dlouhý úsek bývalých hradeb. Ta byla vysoká devět metrů a přes dva metry silná, za ní ležel parkán s parkánovou zdí a 14 - 20 metrů široký a 5 - 9 metrů hluboký příkop.


|




Zbytky hradeb v azdní části sklepa





Organizátoři připravili i plánky, které ukazovaly situaci v různých časových obdobích. Mně zaujal ten z 13.a 14. století, kde je dům Na Kocandě vyznačen bíle, část hradeb, zachovaná ve sklepě, červeně a zbytky brány růžově. Zajímavé je umístění kostela sv.Valentýna, který stával hned za branou a kterému se tak všechny povozy musely vyhýbat.


Zpracováno podle letáku, vydaného MČ Praha 1.


 

Revoluční 26

Středa v 12:00 |  Praha 1
Se vkládáním fotografií (a nejen s tím) je v poslední době na této blogové doméně tolik problémů, že si vždy dobře rozmyslím, kolik fotek vložím. Musím je totiž vkládat složitým způsobem po jedné. Proto se snažím z minulých Dnů evropského dědictví představit napřed místa, která moc fotografií nevyžadují, zatímco ty komplikovanější si nechám na dobu, až to celé správce opraví, nebo - což je pravděpodobnější - než se s celým blogem odstěhuji jinam. Dojde k tomu určitě hned, jak na to najdu čas.
Pokud říkám, že uvádím místa, která nevyžadují tolik fotografií, neznamená to, že by to byly nějaké pořadné památky. Dům, do kterého vás pozvu dnes, zvenku sice vypadá úplně obyčejně, vrcholek schodiště však spolehlivě vyrazí dech.




Nejde o žádný palác, dům býval obytný a dnes tady sídlí mateřská školka.




Novorenesanční dům pochází z let 1875-76, kdy byl postaven podle plánů Václava Kaury a Aloise Doubravy a má ve svém interiéru řadu cenných řemeslných prvků. Od vstupních dveří se svažuje do dvora dlouhý průjezd, který svědčí o tom, že úroveň ulice bývala kdysi mnohem nižší. V průjezdu najdeme, jako už málokde, původní dřevěnou dlažbu.














Schodiště je osvětleno vysokými okny v lucerně, jejíž barevná výzdoba vyniká v pronikajícím světle. Malby i štuky byly zrekonstruovány v roce 2016.






Školka sídlí ve všech patrech budovy. Měli jsme možnost podívat se v prvním patře do jídelny, která je zařízená střídmě běžným "školkovým" nábytkem, bohužel bez jediné výzdoby na stěnách, protože památkáři nedovolili, aby se na stěny cokoliv věšelo. Zato stropy jsou tady zdobené barevným štukem.





Nikdy bych nečekala, že se za běžnou fasádou, byť zdobnou, může nacházet takový poklad.


Zpracováno podle letáku, vydaného MČ Praha 1.



Fotovýstava u Panny Marie Sněžné

16. září 2017 v 12:00 |  Praha 1
Na minulou návštěvu klášterní zahrady s památným tisem můžeme navázat další zajímavostí ve stejném objektu. V bývalém klášterním ambitu jsou dnes výstavní prostory, ve kterých se momentálně koná výstava fotografií World Photo Award. Fotografie z celého světa jsou zaměřeny na přírodu a zahrnují všechny oblasti - od makrofotografií rostlin nebo hmyzu, přes fotografie krajinných celků až k divokým zvířatům.



























Prémií k výstavě je možnost projít si ambit, kde najdeme hezkou sochu Piety a také zazděný portál, který dříve zřejmě spojoval klášter s rajským dvorem. Do něj ostatně vedou prosklené oblouky arkád.




Dvoru vévodí rozlehlá magnólie a já si píšu, že se na ni musím někdy v březnu, až pokvete, zajít podívat (pokud tady ovšem v té době bude nějaká výstava). Kromě kamenného oltáře v čele dvora můžeme také na zdi mezi okny obdivovat sluneční hodiny, které jsou sice jednoduché, mají však nezvykle velký časový rozsah.















No a kdybyste se na výstavu vydali při pěkném počasí, ve stejném areálu, ale se vchodem z františkýánské zahrady, je teď hezká kavárna. Vyzkoušenou ji nemám, ale zvenku se mi líbila.




Další články


Kam dál

Reklama