Emauzy

30. srpna 2010 v 17:19 |  Praha 2
Jedním z nejzajímavějších církevních areálů v Praze je klášter na Slovanech. Byl založen císařem Karlem IV. v r. 1347 ještě před založením Nového Města Pražského pro jihoslovanské mnichy řádu benediktinů. Karel IV. tím chtěl upevnit slovanské vztahy a tlumit rozpory mezi západní a východní církví. Byl to jediný slovanský klášter Karlovy říše, kde mniši používali staroslověnštinu jako liturgický jazyk. Jméno Emauzy získal podle kapitoly z Evangelia, která se četla v den vysvěcení (popisuje setkání Ježíše s učedníky v Emauzích).
Zaujalo mě, že v klášteře vznikla hlaholská část tzv. Remešského evengeliáře, který používali při své korunovaci v Remeši francouzští králové. Remešský evangeliář se skládal ze dvou částí, první vznikla na Kyjevské Rusi a byla psána cyrilicí, zatímco druhá v klášteře Na Slovanech a byla psána hlaholicí (z té se později vyvinula azbuka). Obě části byly v klášteře svázány dohromady a kniha byla poslána do Cařihradu jako dar, tam ji však v roce 1547 prodali remešskému arcibiskupovi, který ji koupil v domnění, že se jedná o originál napsaný sv. Jeronýmem. Francouzští králové tedy při své korunovaci v remešské katedrále slavnostně přísahali na evangelium, které ve skutečnosti z větší části vzniklo v Praze. Pravdu o evangeliu se dozvěděli až počátkem 18. století od ruského cara Petra I. Velikého a proto poslední francouzští králové v 18. a 19. století Remešský evangeliář už nepoužívali.

Klášter se stal střediskem vzdělanosti a umění a byl dokonce ušetřen vyplenění a vypálení v době husitské, protože se stal jediným českým klášterem, kde se přijímalo podobojí.
Slovanské mnichy později vystřídali němečtí benediktýni, kteří ho přestavěli do nynější novogotické podoby.
Klášter sloužil nepřetržitě až do osudného amerického náletu v únoru 1945, kdy byl silně poškozen. Prakticky zničen byl klášterní kostel P. Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů, zasaženy byly i vzácné fresky. Po válce byl klášter obnoven a opraven, zničené novogotické dvouvěží nad průčelím kostela bylo v 60. letech nahrazeno moderní konstrukcí, kterou navrhl architekt Černý. 32 m vysoká betonová skořepina s pozlacenými hroty dnes tvoří dominantu Podskalí. Klášter pak poté, co byla zrušena jeho funkce a mniši vystěhováni, nezadržitelně chátral a obnovy se dočkal až v 90. letech, kdy se sem benediktýni vrátili.


Pohled z Vyšehradské ulice


Nynější vstup do opatství leží na nízkou sakristií. Dříve se vstupovalo vchodem vedle kostelních vrat.


Boční vchod do kostela


Pohled od vstupu do opatství




Vstup do kostela P. Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů


Pohled na nové věže




Klášterní zahrada. Ještě před několika lety se tudy dalo volně procházet a zkrátit si tak cestu z Karlova náměstí do ulice Pod Slovany, teď je mříž zamčená.


Nové Město, Vyšehradská 49
Jak se tam dostat: metro Karlovo náměstí nebo tram 3, 4, 10, 14, 16, 18 a 24 stanice Moráň
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama