Podolská vodárna

17. listopadu 2012 v 12:00 |  Praha 4
Vždycky mě zajímalo, co se skrývá pod střechou toho šlehačkového dortu na Podolském nábřeží. Nedokázala jsem si představit, jak v takové budově mohou skladovat ty stovky hektolitrů vody, ale teď už to vím a dnes vám to ukážu.



Pohled na budovu vodárny z Vyšehradu



Vlastně až do okamžiku, kdy jsem začala pátrat po historii budov vodárny, jsem netušila, že vodárna byla stavěná nadvakrát. První, starší budova, do které se dnes podíváme, pochází z let 1929-31. Byla postavená podle projektu architekta Antonína Engela na místě staré Vinohradské vodárny z roku 1882, která původně zásobovala Královské Vinohrady, později ještě Nusle, Vršovice, Strašnice a Žižkov. Vedle ní se rozkládá mohutnější stavba nové vodárny z let 1959-61, korunovaná vodárenskou věží, postavená také podle projektu architekta Engela, který vytvořil společně s Maxmiliánem Koschinem. Způsob, jakým byla do vodárny přiváděna voda a jak byla čištěna, je zajímavě popsán na Archiwebu TADY.
Nová budova byla architektonicky zcela přizpůsobena staré novoklasicistní. Na jižním průčelí jsou umístěny alegorické sochy Vltavy a jejich přítoků, vytesané z pískovce.



Autorem Vltavy je sochař Joza Novák, ostatních osm soch - přítoků má různé autory









Propojení obou budov



To není vodárna, to je katedrála



Pohled do haly je umožněný pouze přes sklo, proto ty nejrůznější odrazy tady i na dalších fotkách









Tady bývalo srdce úpravny vody. Dnes už je mimo provoz.






V části vodárenské haly, kde dříve bývalo skladiště chemikálií, bylo zřízeno Muzeum vodárenství. Jsou tady vystaveny různé přístroje, stroje, čerpadla a další vodárenská zařízení, dokumentující historii úpravy a přepravy vody od samých začátků až dodnes.









Dmychadlo vodárny v Káraném z r. 1910. Nevím, k čemu to je, ale líbí se mi to.



Model čerpacího stroje od Romualda Blažka z 50. let 19. století



Primitivní potrubí



Sbírka vodárenských tabulek



V přístupové chodbě jsou vystaveny staré průtokoměry

V expozici najdeme také soubor roztomilých kreseb, které pro propagační účely pražských Vodáren vytvořil v roce 1937 Josef Lada














Prohlídky vodárny a muzea se konají pouze ve čtvrtek ve 13, 15 a 17 hod a druhou sobotu v měsíci od 11 a do 13 hod, výjimečně jsou také zdarma dvakrát do roka (většinou v dubnu a září) pořádány dny otevřených dveří. Pokud se vám nechce čekat až do jara, můžete si interiér vodárny i muzea prohlédnout virtuálně TADY.


Podolí, Podolská 15


 


Komentáře

1 Vendula Vendula | 18. listopadu 2012 v 16:00 | Reagovat

Páni, to je nádhera! Je krásná i uvnitř, vážně - vodní chrám :o)
Díky za tip!

2 Praga Magica Praga Magica | 18. listopadu 2012 v 19:05 | Reagovat

[1]: A já děkuji za návštěvu a komentář :-)

3 lamia lamia | E-mail | 18. listopadu 2012 v 19:26 | Reagovat

To by mělo cenu si tam zajít. Vždycky mě zajímalo, jak vlastně fungovaly kašny a fontány - předpokládám, že v renesanci to nepoháněla elektřina... Překvapilo mě zjištění, že jednoduchý vodovod,přívod vody do některých domů (samozřejmě jen pro ty, co si to mohli dovolit), fungoval v Praze už někdy na konci patnáctého století, pokud ne dřív. Ale jak to fungovalo? Museli mít nějakou vodárenskou věž, odkud to teklo do potrubí - pokud vím, ještě 19. stol. bylo normální nosit do domů vodu z obecní kašny někde na náměstí.
Jo, jedna ze známých pražských čajoven je v bývalé vodárenské věži na Letné, Na výšinách něco - nepamatuju si celou adresu. Jedna stará vodárenská věž taky byla nedaleko Orientálního ústavu, vypadala dost zchátrale.

4 praga-magica praga-magica | 19. listopadu 2012 v 21:43 | Reagovat

[3]: Návštěva určitě stojí za to. A připomněla jste mi, že taky nevím, jak tu vodu dřív přečerpávali, když nebyla elektřina :-)

5 Alex Alex | E-mail | 30. listopadu 2012 v 22:50 | Reagovat

Když ještě nebyla elektřina, tak naši předci využívali, jak se dnes říká, obnovitelné zdroje energie. Zde, v tomto případě tok řeky Vltavy. Ten poháněl vodní kolo, stejné jako je u vodních mlýnů. Vodní kolo pak pomocí převodů pohánělo čerpadlo, které vytlačovalo čerpanou říční vodu do vodárenské věže. Funkce věže spočívala v tom, že zásobník vody musel být tak vysoko, aby voda dotekla, kam bylo potřeba. Voda se tedy vyčerpala nahoru do nádrže a odtud šla samospádem do veřejných nebo soukromých kašen. Podobný princip funguje dodnes - jen s tím rozdílem, že se čerpá přímo do sítě. Viz. fotografie zde "Model čerpacího stroje od Romualda Blažka".
V muzeu je k vidění i renesanční čerpací stroj a mnoho vysvětlujících textů a vyobrazení.
Je mi ale zcela jasné, že během jedné návštěvy zde, se vše obsáhnout nedá. Já sám tam strávil celé odpoledne, málem mě tam zamkli a stejně jsem neviděl vše :-)

6 Praga magica Praga magica | 1. prosince 2012 v 14:54 | Reagovat

[5]:Alexi, děkuji za vysvětlení :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama