Kinského zahrada - dolní část

5. prosince 2012 v 12:00 |  Praha 5
Jak už jste tady několikrát sami viděli, jedním z mých nejoblíbenějších parků je Kinského zahrada, která byla v posledních letech zrekonstruovaná a nabízí tak spoustu zajímavostí. Vstoupit do ní můžete na několika místech - ta nejpohodlnější cesta vede určitě ze Strahova (jdete s kopce), my ale dnešní virtuální procházku začneme na náměstí Kinských. Dnes si totiž projdeme jen spodní část zahrady, nahoru do svahu se pustíme až příště.
Více než dvacetihektarová zahrada byla vybudována v letech 1828 - 1861 na místě zpustlých zahrad a vinic s usedlostmi na jižním a jihovýchodním svahu Petřína. Celou tuto oblast v roce 1828 odkoupila Růžena Kinská a společně se svým synem hrabětem Rudolfem Kinským zde nechali vybudovat zahradu v anglickém stylu s empírovým letohrádkem, skleníky a dalšími parkovými stavbami. Kinští využívali letohrádek jako svoje letní sídlo až do konce 19. století, kdy začalo chátrat, některé skleníky byly zbořeny a poslední vlastník, Ferdinand Kinský, chtěl spodní část zahrady rozprodat na stavební parcely. Město Praha a tehdy ještě samostatný Smíchov se proti tomuto záměru postavili a v roce 1901 zahradu odkoupili a zpřístupnili veřejnosti. Do letohrádku byly přesunuty národopisné sbírky Zemského muzea a zahrada měla být přetvořená v "národopisný sad". Některé exponáty stojí v zahradě dodnes a my se na ně v průběhu procházky podíváme.



Hned za branou zahrady uvidíme ohromný platan javorolistý, památný strom, který je se svým obvodem kmene téměř pět a půl metru, výškou 28 metrů a odhadovaným stářím cca 180 let jeden z největších v Praze



Zatímco hned po pravé straně od vstupu vede cesta k dětskému hřišti, my se vydáme po cestičce nahoru k první budově, kterou v parku uvidíme



Jde o takzvanou Švýcárnu, bývalou vrátnici a kočárovnu Kinských. Od ní vede cesta dál k rozlehlému trávníku, lemovanému vysokými stromy.






Na konci travnaté plochy uvidíme bývalý letohrádek Kinských, dnes národopisné oddělení Národního muzea. Výstavní prostory s národopisnými sbírkami jsou běžně otevřeny veřejnosti, jsou tu pořádány i krátkodobé výstavy - ta současná, která trvá až do 5. května 2013, je na téma císařské rakousko-uherské kuchyně.






Letohrádek byl postavený podle návrhu vídeňského architekta JIndřícha Kocha a byl dokončený v roce 1831. Zajímavostí je, že je orientován průčelím směrem k hlavnímu sídlu Kinských na Staroměstském náměstí, těžko ovšem říct, jestli to byl záměr nebo jen náhoda.









V klidném koutku vedle letohrádku se tyčí bílá mramorová socha herečky Hany Kvapilové (1860 - 1907). Vytvořil ji sochař Jan Štursa ve spolupráci s architektem Josefem Gočárem v roce 1913 a Kvapilová je v ní zobrazena ve své roli Elidy z Ibsenovy hry Paní z námoří. Pod pomníkem je uložená její urna.



Poblíž je potom několik dalších dekoračních sochařských děl









Obejdeme letohrádek a podíváme se na jeho zahradní průčelí, nesené hezkými jónskými sloupy






Hned naproti průčelí narazíme na první objekt bývalé venkovní národopisné sbírky. Jde o dřevěnou roubenou zvoničku, pocházející původně z Valašska, která byla do Prahy přivezená v roce 1895 na Národní výstavu všeslovanskou, která se konala v Královské oboře ve Stromovce. Tam byla součástí expozice Dědina, v níž byly vystavovány různé druhy lidové architektury. Po skončení výstavy nebylo pro exponáty nelezeno vhodné místo, takže ve Stromovce pomalu chátraly, především kvůli záplavám, které se tady pravidelně rozlévaly, a velká většina těchto staveb byla nakonec v roce 1903 stržena. Zvoničku se podařilo na poslední chvíli zachránit a přemístit vedle nově založeného národopisného muzea právě v letohrádku Kinských.




Příště se vydáme od letohrádku po svahu nahoru objevovat další zajímavosti.

Smíchov, Kinského zahrada, vstup z náměstí Kinských


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama