V archivu

11. června 2013 v 12:00 |  Praha 4
V neděli se při příležitosti Meznárodního dne archivů konal Den otevřených dveří v Archivu hlavního města Prahy na Chodovci. Přestože akce nebyla nijak zvlášť mediálně propagovaná, zájem byl velký, na prohlídku se čekalo zhruba hodinu, protože skupinky, které odcházely s jednotlivými průvodci, musely být poměrně malé. Čekání se dalo zpestřit výstupem na vyhlídku - schodišťovou věž archivu, která je běžně nepřístupná a slouží jako únikový východ. Jak uvidíte dále na fotkách, výhled na Prahu z tak neobvyklého místa nabízí dost nečekaná překvapení.



Budovy archivu jsou vidět už zdálky z dálnice. Samozřejmě nejdřív padne do oka ta vysoká barevná, ta ovšem přístupná nebyla, je totiž i s tímto hlavním vstupem sídlem Národního archivu, který otevřený nebyl. Hlavní město Praha má svůj archiv přesně z druhé strany celého areálu.






Stejně jako vstup, je i celá budova, postavená v roce 1997 za zhruba půl miliardy korun, uvnitř střízlivě šedá s červenými doplňky, s hladkými zdmi, jednoduchými schodišti a malým vnitřním atriem.
Vznik archivu hlavního města spadá zhruba do roku 1784, kdy byl ustanoven pražský magistrát, sdružující Staré Město, Nové Město, Malou Stranu a Hradčany. Archiv byl budován postupně v přízemí Staroměstské radnice, kde zůstal až do roku 1945, kdy při požáru radnice po bombardování mnoho listin shořelo. Poté byl přestěhován do provizoria v Clam-Gallasově paláci, kde - jak už to tak u nás s provizorii bývá - zůstal až do postavení této nové budovy.



Hned v přízemí v blízkosti vstupu najdete badatelnu. Ta je volně přístupná každému, kdo si potřebuje prohlédnout nějakou archiválii, stačí jen předložit doklad totožnosti. Dokumenty se půjčují k nahlížení jen prezenčně, objednávají se většinou tři dny předem (mnoho z nich, hlavně matriky, existuje i v digitalizované podobě a dají se dohledat na internetu). Samozřejmě se dbá taky na ochranu osobních údajů, takže jsou volně přístupné jen staré dokumenty o osobách, které už zemřely.



V tomto zvláštním zařízení se sterilizují dokumenty, které jsou zařazovány do archivu. Nejdříve si pobudou chvilku ve vakuu, potom se jim zvýší vzdušná vlhkost a zahřejí se na 30°C, aby se aktivovaly eventuelní plísně a bakterie, které se následně zničí šestihodinovým pobytem v jedovatém plynu (a jakém, to jsem zapomněla).



Jedna z místností archivu. V celé budově je dvanáct pater, v každém z nich jsou čtyři takovéto místnosti, celkem údajně 40 kilometrů archivu, prozatím zaplněných z poloviny.
Nejstarší dokument, který je v archivu uchovávaný, pochází z poloviny 12. století. Tady jsou ovšem listiny mnohem mladší, jsou to hospodářské dokumenty magistrátu z let 1784 až 1870.






K prohlídce byly připraveny taky dokumenty zajímavé pro laiky, které reprezentovaly jednotlivá oddělení archivu. Tady nahoře je jen začátek jedné z nich se jménem císaře Františka I. z listiny z roku 1808, kterou potvrzuje privilegia pražskému purkmistru a radě obcí. Celou listinu bohužel ukázat nemůžu, ani ty ostatní, fotografovat jsme je sice směli, ale s připomínkou, že je nesmíme zveřejňovat. Je to škoda, protože možná právě to bylo na celé prohlídce nejzajímavější. Viděli jsme například úmrtní list Jana Nerudy, staré matriky, psané téměř nečitelnou češtinou, různé domovské listy z poloviny 19. století, ale taky žádost Alexandera Dubčeka o vydání loveckého lístku, rozhodnutí o exekuci na Klementa Gottwalda z roku 1939 pro nezaplacení dluhu 1 230 Kč (s dodatkem, že exekuci nebylo možné provést, protože povinný odcestoval do Sovětského Svazu a není známo, kdy se vrátí) nebo taky žalobu na ochranu cti, podanou Frantou Sauerem proti Vlastovi Burianovi. A další a další.



Zaujala mě taky mapa Prahy z roku 1904, kde je Staré Město ještě bez Pařížské ulice a bez Mánesova a Čechova mostu a kde některé ulice mají staré názvy.






Restaurátorské oddělení. Tady dokáží zachránit i ty nejzničenější knihy - a popis toho, jak to dělají (čištění za sucha, za mokra, dolévání chybějících míst tekutou papírovinou nebo vlepování průsvitného japonského papíru) byl hodně zajímavý.



Oprava takhle zničené knihy prý trvá asi dva roky, opravené stránky potom vypadají jako tady dole












Vyhlídka z 12. patra jižním směrem



Pohled směrem na severozápad. Za komíny nuselské plynárny se po levé straně vzadu v oparu krčí věže Svatovítské katedrály, tady jako by divně v údolí. Předpokládám, že to vzadu za ní jsou kopce v Šárce. Ani petřínská rozhledna nijak zvlášť neční nad své okolí.



Na sever odtud je vidět kromě žižkovského vysílače i Plečnikův kostel na Jiřáku



Uprostřed bílá hradba Kongresového centra, vlevo od ní dvě mrňavé věžičky Vyšehradu, vpravo hotel Corinthia, v dálce Strahov. Vpravo od něj se Hradčany vrátily zpátky na obzor, je to totiž fotografované z menší výšky.


Archiv hl. m. Prahy
Chodovec, Archivní 6
Prohlídky se konají u příležitosti Mezinárodního dne archivů (9. čevna) každý rok
 


Komentáře

1 Hans Hans | E-mail | Web | 2. září 2014 v 12:19 | Reagovat

V archivu je spoustu zajímavých polic a regálů. Moc rád jsem tam nahlížel, když jsem byl malý. Máma mě vždycky brala do náruče. Dnes už jsou jiné možnosti není to jen kovový regál http://regalsistem.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama