Colloredo-Mansfeldský palác 1.

8. července 2013 v 14:50 |  Praha 1
Barokní palác na rohu Karlovy ulice a nábřeží, pod kterým projíždí tramvaj i auta, na mě vždycky působil tajemně. Věděla jsem, že částečně slouží jako obytný dům a v posledních několika letech částečně i jako galerie, ale nikdy nedošlo na to, abych se do něj podívala. Když jsem se nedávno dočetla, že Galerie hl. m. Prahy, na kterou byl palác převeden, zpřístupnila jeho reprezentační prostory - piano nobile, nebylo co řešit a hned jsem se tam vydala. Je to naprostá bomba a i když je palác ve špatném stavu, byla jsem nadšená. Ten dojem byl umocněný také tím, že za celé ty dvě hodiny jsme tam byli jediní návštěvníci a o palác jsme se dělili jen se dvěma milými kustodkami.







Původní palác byl postavený na románských a gotických základech dřívějších domů (románské zdivo je údajně ještě zachováno ve sklepech). Po jeho postavení, pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho, se vystřídalo několik majitelů, ale nejvíce se o jeho podobu zasloužil Pavel Jindřich, kníže z Mansfeldu-Fondi, který ho v letech 1736-1737 nechal přestavět Františkem Ignácem Preé do barokní podoby. Další přestavbu potom palác podstoupil v šedesátých letech 19. století, kdy tehdejší majitelé Auerspergové nechali upravit jednu část do rokokového slohu a druhou přestavěli na činžovní dům. Rekonstrukce dalších prostor na nájemní dům a novorokoková úprava křídla, vedoucího do Karlovy ulice, proběhla kolem roku 1900.

Dnešní název domu spadá do roku 1775, kdy Marie Terezie udělila právo Františku de Paula Cundakar, 1. knížeti z Colloreda, který se oženil s kněžnou Marií Isabellou, dědičkou rodu Mansfeld-Fondi, aby pro své potomky používal jméno říšský hrabě Colloredo-Mansfeld.

Palác sloužil před revolucí Akademii věd jako archiv, působilo tam také několik institucí (např. Lyra Pragensis) a údajně zde také bylo nahrávací studio. Palác je sice zanedbaný, s otlučenou rokokovou výzdobou, potrhanými a špinavými hedvábnými tapetami a zašlými freskami, místy překrytými omítkou, o to autentičtěji však působí - občas i kouzlem nechtěného, když tady narazíme na pozůstatky brutální socialistické údržby. Je zcela prázdný, bez zařízení, ale muzeem pro návštěvníky skvěle zdokumentovaný a popsaný.



Pohled od vchodu do dvora. V druhém patře levého křídla a přímo před námi jsou staré salóny a sály, pravé křídlo je dodnes obývané nájemníky. Část za našimi zády vede do ulice a právě do těchto prostor se dnes podíváme, zatímco ostatní části si necháme na příště (těch fotek je zkrátka moc).
Zaujalo mě, že dříve byl dům průjezdný do zadního dvora (dnes za ním stojí jiný dům), kam zajížděly kočáry s vícespřeženími, které se v tomto úzkém prostoru nedokázaly otočit. Přímo před námi bývala kočárovna, zatímco stáje byly umístěny v podzemí. Jako ochrana před koly kočárů jsou zdi i kašna chráněny masivními kamennými patníky.



Kašna se sochou Neptuna, stejně jako vstupní portál, je většinou připisována Antonínu Braunovi, údajně ale prý může být stejně tak dobře dílem Jeronýma Kohla.






Řada salónů s okny, vedoucími do Karlovy ulice



Hned v první místnosti je vidět teprve nedávno odkrytá malba na zdi. I v dalších místnostech jsou vidět nejrůznější sondy, které zde v poslední době dělali památkáři.



Salón s krásnými keramickými kamny a úplně autenticky až do černa začouzenými tapetami. Typický ošklivý šedý vypínač ze 70. let je na tom červeném hedvábí podložený kusem osinkocementové desky. Zkrátka zlaté české ručičky.






Všechna zrcadla jsou tady složená z více kusů. Předpokládám, že byla vložena do starých rámů někdy za doby totality, tehdy býval s většími formáty zrcadel i skel problém.












Ve všech místnostech jsou krásné zachovalé (ale špinavé a často poničené) parkety, někde vyskládané do typického parketového vzoru, jinde zase do složitějších tvarů



Při přestavbě kolem roku 1900 byly některé sály rozděleny příčkami a vloženou chodbou, která prochází všemi místnostmi tohoto patra ve směru do dvora. Při tom vznikla v posledním rohovém sále i tato alkovna.


















Z této místnosti je také nádherný a nezvyklý výhled na Křižovnické náměstí a protější kostely Nejsvětějšího Salvátora a sv. Františka z Assisi












Další nečekaný výhled se nám otevře z další malé rohové místnosti - bývalého pokojíku pro sluhu, která leží přímo nad obloukem průjezdu. Vzpomínám si na jeden starý rozhovor s Bárou Basikovou, která tehdy v tomto domě bydlela, vyfotografovanou právě v tomto okně s tímto výhledem.

Příště projdeme podélné křídlo, vedoucí podél dvora do hloubi paláce. Také tam na nás čeká spousta překvapení.

Většinu informací jsem čerpala z výborných a podrobných informačních panelů, umístěných přímo v paláci.

Staré Město, Karlova 2
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hod
Vstupné 60 Kč



 


Komentáře

1 Strogoff Strogoff | E-mail | Web | 8. července 2013 v 16:41 | Reagovat

Taky se tam pujdu podivat co nejdrive, ale publikaci z toho asi nebude, pac v takovem stavu ve kterem se Palac bohuzel nachazi, nemuze nalakat FR zajemce. Nicmene do budoucna, a pokud ho opravi, to budou vzacne snimky na porovnani, pred a po :-)

2 praga-magica praga-magica | 8. července 2013 v 20:35 | Reagovat

[1]: Dane, přesně proto jsem to fotila tak podrobně, abych to jednou po rekonstrukci mohla srovnávat. Jde o to, jestli se rekonstrukce dočkáme, protože to bude asi hodně nákladná záležitost (zřejmě i s časově a finančně náročným vystěhováním nájemníků)a netuším, kde by na to galerie vzala.
A jinak - já bych Frantíky nepodceňovala, o tom, že byl palác otevřený a že v něm byla nějaká výstava, jsem se dozvěděla před dvěma lety od mé pařížské kamarádky, která tam náhodou zabloudila a byla nadšená.

3 Emil Emil | 8. července 2013 v 21:58 | Reagovat

Krásné výhledy a ano, kouzlo nechtěného je i v té ošuntělosti, samozřejmě, že bude dobře když bude interiér opraven, ale dýchají z něj dlouhá léta, která má za sebou.

4 praga-magica praga-magica | 9. července 2013 v 1:03 | Reagovat

[3]: Ano, právě proto mi to připadlo tak zajímavé, že je v tom autenticita.

5 picmoch picmoch | 9. července 2013 v 4:24 | Reagovat

Hezky fotky i clanek. Toto je ta Basikova, které se bohužel od te doby také podstatne zmenil repertoar.
http://www.barabasikova.com/DOWN/sken103.jpg

6 Stanislav Běhal Stanislav Běhal | 18. září 2013 v 14:24 | Reagovat

Dobrý den, když jsme tvořili prohlídkovou trasu v paláci, tak moje základní idea byla "zašlá sláva." Rádi bychom i při té celkové rekonstrukci právě zachovali tento jedinečný punc autenticity s vrstvami baroka, rokoka i neorokoka a rekonstrukce by měla být spíš doplnění a očištění, než uvedení do stavu "cukrkandlových Versailles," ovšem jaká bude realita teď těžko hádat.

7 Praga Magica Praga Magica | 18. září 2013 v 21:32 | Reagovat

[6]:Děkuji za komentář, myslím, že ty úpravy, o kterých píšete, budou paláci slušet a že máte pravdu, že kompletní rekonstrukce by asi setřela ten autentický půvab.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama