Trojský zámek

30. října 2013 v 12:00 |  Praha 7
Poté, co jsme nedávno viděli krásnou šternberskou zahradu, se dnes podíváme na jiný palác, postavený pod osmicípou šternberskou hvězdou. Pro hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka ho v tehdy odlehlé obci Zadní Ovenec začal stavět Domenico Orsi podle vzoru římských vil a dokončil ho v letech 1678 - 1685 Francouz Jean-Baptiste Mathey, který je také autorem Šternberského paláce na Hradčanech (z let 1698 - 1707).
Václav Vojtěch ze Šternberka svůj barokní letohrádek, orientovaný v ose na věže katedrály sv. Víta na Hradě, postavil na tomto místě s nadějí, že společně s loveckými společnostmi z císařské a královské obory (dnešní Stromovka) ho navštíví i císař Leopold I. Habsburský. Této své touze přizpůsobil i výzdobu zámku, jehož hlavní sál proměnil (téměř až patolízalsky) na absolutní oslavu Habsburků a císaře samotného. Císař sem však nikdy nepřijel a Šternberky zde poctil návštěvou až jeho syn.



Zámek je proslulý především svým nádherným schodištěm u zahradního průčelí, se sochami, představujícími antické bohy. Podrobněji se na ně podíváme příště, kdy si projdeme celou zahradu, zatímco dnes se budeme věnovat interiéru zámku.






Vstup pod šternberskými hvězdami. Znak s hroznem vína vpravo byl znakem Šternberkovy manželky Kláry z Malzanu.



Všechny místnosti zámku jsou vyzdobeny nádhernými stropními freskami. V přízemí, které nebylo určeno k reprezentaci, je zhotovili místní malíři, jejichž jména se nezachovala, zatímco první patro, piano nobile, kam hrabě Šternberk uváděl svoje hosty přímo schodištěm ze zahrady, vymalovali italští umělci Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni. Téměř všechny malby mají také motivy antických příběhů.









Z čelního pohledu je zámek členěný na vyšší střední rizalit, ve kterém je přes dvě patra umístěný slavnostní Velký sál, zatímco v obou bočních křídlech leží na každé straně tři komnaty a po jejich délce prochází podél zahradního průčelí dlouhá chodba. Tady vidíme pohled přes pokoje levého křídla do Velkého sálu.



Výzdoba ve Velkém sále, nazývaném také Habsburský, je provedená ve stylu barokní iluzivní malby a je oslavou celé habsburské dynastie a křesťanství. Autory těchto fresek jsou holandští malíři Abraham Godin a jeho syn Izák, oba se zkušenostmi z Itálie, kterou se Mathey při stavbě inspiroval.



Na stropě jsou vedle zářícího trojúhelníku, symbolu Nejsvětější Trojice, zobrazeny tři křesťanské ctnosti Víra, Láska a Naděje, nesené oblakem, podpíraným symboly čtyř evangelistů - orlem sv. Jana, býkem sv. Lukáše, lvem sv. Marka a andělem sv. Matouše. Na druhé polovině je potom zobrazený sv. Leopold (jako patron císaře i Rakouska), polský král Jan III. Sobieski, jako vůdce vítězné armády, mající zásluhu o vítězství křesťanství, sv. Marek a sv. Petr a alegorie Uher.
Pod stropem jsou potom vidět nejrůznější křesťanské motivy a motivy některých událostí, kterých se účastnili Habsburkové - války s Turky, svatba Filipa s Janou Aragonskou, abdikace císaře Karla V. ve prospěch svého bratra apod.)



Na čelní stěně je vymalován antický triumfální průvod, v němž je ve zlatém voze, taženém bělouši, zobrazen císař Leopold I., jako vítěz v tureckých válkách. Ani tato až devótní apoteóza ho ovšem nepřiměla, aby Šternberka navštívil.



Boční stěny s okny jsou potom věnovány čistě jen Habsburkům. Je tady namalována celá dynastie jeden vedle druhého, střídavě jako iluzivní sochy a busty (je zajímavé sledovat, že ten dědičný velký spodní ret mají opravdu téměř všichni ve všech generacích). Koho by zajímala bližší historie rodu a hlavně jeho jednotliví členové z pohledu lékaře neurologa, TADY je úryvek ze skvělé knihy prof. Lesného Nemoci mocných.









Koruna se znaky obou manželů, umístěná nad krbem



Tři pokoje v pravém křídle jsou vymalovány podle tehdejší módy čínskými motivy






Další dvě malby z chodeb






V pravém rizalitu zámku je umístěná kaple sv. Kříže s freskou od otce a syna Marchettiů na stropě. Pod holubicí, představující Ducha svatého, je zde zobrazen Bůh, obklopený anděly, a ženská postava, alegorie Náboženství, nesoucí kříž.



V kapli je také uschován originál domovního znamení Černé Matky Boží z Celetné ulice, které bylo zachráněno po zbourání původního domu. Na dnešním kubistickém Gočárově domě je umístěná jen kopie.



Zatímco v prvním patře jsou vymalovány pouze stropy, v přízemí kromě fresek na stropě najdeme i iluzivní malby na stěnách



Tady mám nevyřešenou záhadu a dotaz na odborníky na heraldiku nebo historii mezi vámi. Na téměř všech místech v zámku je šternberský erb doprovázený erbem s hroznem vína, který patřil jeho manželce. Nikdo v zámku mi nedokázal říct a ani jinde jsem nenašla, kde se tam vzali ti dva zajíci.



Zámek je ve správě Galerie hlavního města Prahy a momentálně tady probíhají dvě výstavy, které, bohužel, končí 3. 11. současně se zimním uzavřením zámku. Jedna z nich představuje benátské hutní sklo a české řezané sklo, ta druhá potom českou secesní plastiku z přelomu 19. a 20. století. Jsou tu vystavena díla Suchardy, Štursy, Kociana, Mařatky, Kafky, Šalouna, Kalvody, Bílka, Čermáka, Kofránka a dalších umělců té doby.



Jen na ukázku Primavera od Jana Štursy, jako rehabilitaci, když jsme se mu minule posmívali za tu neproporční dámu ve šternberské zahradě. Oproti ní je tato dívka krásná a líbezná (nemá ale moc velkou hlavu?). Vzadu za ní vykukuje sám autor.


Zpracováno podle informačního letáku Galerie hl.m. Prahy a dalších informací, umístěných v jednotlivých sálech.


Trojský zámek
Troja, U trojského zámku 1
Otevřeno vždy od dubna do konce října denně kromě pondělí od 10 do 18 hod, v pátek od 13 do 18 hod, zahrada do 19 hod.
Letošní sezóna končí 3. 11.
Vstupné 120 Kč, s opencard 100 Kč, do zahrady vstup zdarma


 


Komentáře

1 Michal Ptáček Michal Ptáček | 30. října 2013 v 13:00 | Reagovat

Byl jsem uvnitř ve druhé polovině 90. let a moc rád jsem si "návštěvu" při čtení tohoto příspěvku zopakoval. Perfektní! A proč se ani nedivím, že znáte knihy Ivana Lesného...

2 Praga-magica Praga-magica | 31. října 2013 v 11:41 | Reagovat

[1]:Děkuji, Michale, taky jsem tam teď byla po hodně dlouhé době. A obě knihy Zpráv o nemocech mocných mám z 80. let od prof. Lesného s věnováním :-)

3 VFP VFP | E-mail | 5. listopadu 2013 v 9:10 | Reagovat

Komu patřil erb se zaječími hlavami netuším, vím jen, že jeho nositel sponzoroval sochu sv. Františka na Karlově mostě, která se nyní nachází v nice u kapucínů na Nám. republiky. - tentýž erb je umístěn pod Františkovýma nohama.

4 VFP VFP | E-mail | 5. listopadu 2013 v 9:12 | Reagovat

Tak jsem si to přečetl pořádně.... díky za informaci o Kláře z Malzanu. O původu zaječích hlav nevím ničeho... :-)

5 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 6. listopadu 2013 v 0:40 | Reagovat

[3]: Děkuji za informaci o sv. Františku od sv. Josefa, tím se z toho stává ještě větší záhada. Mám ho sice vyfoceného, ale ne až pod nohy, takže se tam příležitostně zajdu podívat.
Doufala jsem tajně, že Vy to budete vědět :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama