Lobkovický palác

16. června 2014 v 12:00 |  Praha 1
V Lobkovickém paláci na Malé Straně sídlí od roku 1974, kdy byly znovu navázány diplomatické vztahy mezi Československem a tehdejší Spolkovou republikou Německo, německé velvyslanectví (zatímco východoněmecké velvyslanectví mělo sídlo na Masarykově nábřeží v domě, kde dnes najdeme Goethe Institut).
Ambasáda byla v létě a na podzim roku 1989 místem exodu východních Němců, kteří sem utíkali v naději, že se přes ni dostanou do vysněného západního Německa. 30. září 1989 se jim jejich sen vyplnil a po návštěvě tehdejšího spolkového ministra zahraničí Genschera v Praze mohli zvláštními, přísně střeženými vlaky odjet přes naše území do tehdejší NSR.
Německá ambasáda připomíná 25 let staré události celou řadou akcí. Jednou z nich byl i den otevřených dveří, který se v v Lobkovickém paláci konal minulý týden.






Lobkovický palác, jednu z nejkrásnějších barokních budov v Praze, nechal postavit v letech 1655 - 1720 hrabě Přehořovský z Kvasejovic, tehdejší dvorní mincmistr, pravděpodobně podle návrhu G. B. Alliprandiho, na místě, kde stával pivovar Strahovského kláštera a dům U tří mušketýrů. Hrabě se však stavbou vyčerpal natolik, že palác už v roce 1713 skončil v dražbě. V roce 1753 se dostal jako věno do vlastnictví rodiny Lobkoviců, které patřil dalších 175 let. Po požáru v roce 1769 nechali Lobkovicové palác přestavět architektem Palliardim a právě z té doby pochází jeho dnešní podoba.
Lobkovicové prodali palác (bez mobiliáře) v roce 1927 československému státu. V paláci se v následujících letech vystřídala celá řada úřadů - Masarykova dělnická akademie, Archeologický ústav, Památkový ústav a Slovanský ústav. Od roku 1945 zde bylo sídlo Vysoké školy politické, v roce 1949 se sem nastěhovalo čínské velvyslanectví. Později v budově působil Institut pro politiku a hospodářství a Správa služeb diplomatickému sboru.



V paláci je celá řada fresek, z nichž velká část je dílem Jana Jakuba Steinfelse, jako například Pomíjivost ve vstupním vestibulu a Ikarův pád v zahradním vestibulu. Bohatou štukovou výzdobu vytvořil Tommaso Soldati.






V přízemí paláce jsou umístěné čtyři freskové sály, které vznikly v letech 1708 - 1712 a jsou také pravděpodobně dílem J. J. Steinfelse. Při dni otevřených dveří v nich byly umístěny, jako ostatně ve všech dalších místnostech, informační stánky, promítaly se fotografie z léta 89 a bylo zde tak plno, že prakticky nešlo fotografovat. Aspoň tedy několik záběrů malovaných stropů a stěn.








V hlavním sále najdeme tehdy módní čínské motivy.
V létě 1989 byly v těchto místnostech umístěné palandy pro uprchlíky. Z té doby jsou fresky poškozené (už vidím ten svár kunsthistoriků, kteří říkají: "Zrestaurovat", s historiky, kteří by možná chtěli poškození zachovat jako připomínku).












Po schodišti, v dolní části lemovaném fotografiemi z léta 89, vyjdeme do prvního patra, piana nobile, s řadou reprezentačních salónů









Kandelábry na schodišti nesou stále Lobkovické L



Freska na stropě na schodišti pochází z doby po roce 1713 a znázorňuje Válku a mír

Všechny salóny v prvním patře jsou vybaveny jen jednoduchým moderním nábytkem a jsou vyzdobeny obrazy z různých německých sbírek a z inventáře německého ministerstva zahraničí. Ani tady nešlo, bohužel, pro nával davu pořádně fotografovat.



Pohled z okna přímo nad hlavním vchodem do paláce



Po prvním přijímacím salónu se dostaneme do druhého většího pokoje s mohutnými kachlovými kamny, z něj se prochází dále do malé jídelny. Na druhé straně vejdeme do gobelínového pokoje a ten je taky jediný, který vám tady můžu aspoň trochu ukázat.



Gobelín Královna s doprovodem pochází z konce 16. století z Bruselu. V místnosti potom ještě druhý gobelín, o sto let mladší, s názvem Námluvy.












Malá jídelna s prostřeným stolem a dole klika dveří této místnosti. Z malé jídelny se prochází do velké, kde se konají slavnostní recepce. Teď byla úplně prázdná a nijak moc fotogenická, tak se aspoň podíváme na výhled z jejího okna s nezvyklým pohledem na sv. Mikuláše.









Tím nejvýznamnějším sálem je zde slavnostní kupolový sál přes dvě patra, umístěný v zahradním rizalitu. Pod stropem je umístěná řada šestnácti hermovek, byst, vystupujících ze zdobeného soklu, které vypadají, jako by nesly strop.









V medailónech nad dveřmi jsou zobrazeny scény z Heraklových zápasů (sálu se proto také dříve říkalo Heraklův). V sále údajně koncertoval Ludwig van Beethoven i Carl Maria von Weber, jejichž příznivcem byl kníže Anton Isidor Lobkowicz (1773 - 1819).






Z oken sálů pvního patra je pěkný výhled do zahrady, kde to ve čtvrtek vypadalo jako na pouti. Pro samé atrakce (skákací hrad, hřiště, občerstvení, různé informační stánky) nevynikla její krása. Zahrada byla založena ve francouzském stylu, v 18. století byla přeměněná na anglický park, jehož velká část byla v 19. století zpřístupněná veřejnosti. V zahradě stojí pískovcové sochy, které byly dříve umístěny na střeše paláce, kde je nahradily kopie.



Dolní část rizalitu je bohužel pod lešením, takže nebyl vidět ani balkón, že kterého ministr Genscher v roce 1989 promluvil k uprchlíkům.






V zahradě stojí také kopie plastiky trabantu Davida Černého s názvem Quo vadis a byl tu umístěný i jeden ze skutečných trávově zelených trabantů






V oranžerii s původní salou terrenou je dnes umístěné konzulární a vízové oddělení





Informace jsou převzaty z brožurky, která byla na mbasádě k dispozici návštěvníkům.


Malá Strana, Vlašská 19
 


Komentáře

1 petr zeman petr zeman | E-mail | Web | 17. června 2014 v 10:15 | Reagovat

Jo, kliky tam měli pěkný :).

2 Praga-Magica Praga-Magica | 17. června 2014 v 11:51 | Reagovat

[1]: No ano, na vaši sbírku jsem si tam vzpomněla :-)

3 Chrudoš Chrudoš | Web | 18. června 2014 v 11:26 | Reagovat

Vždycky mě spíš fascinovalo obložení stěn a ty kazetové dveře. Na starých zámcích prakticky nenajdete holou zeď. Pořád si říkám, jestli nějaké takové obložení nezkusím vyrobit ve svém starém bytě, dveře tam mám původní, 200 let staré, v původních zárubních. Úplně vidím, jak na ně navazuje tapeta s brokátovým vzorem, u země reliéfní bíle natřené dřevěné obložení s velkými kazetami a u strobu ozdobné lišty...

4 Praga-Magica Praga-Magica | 20. června 2014 v 2:22 | Reagovat

[3]: To zní dobře :-)

5 Flegrová Eva Flegrová Eva | E-mail | 22. června 2016 v 14:53 | Reagovat

Nevím, co bych měla komentovat, když jsem se teprve přihlásila zdravím EFA

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama