O Quadriu...

4. listopadu 2014 v 12:00 |  Praha 1
... jsem tady už psala a nic veselého a pozitivního to nebylo. Ale přece jen jsem si říkala, že počkám a že po dokončení to třeba bude lepší. Není. Ta hmota všech budov celého komplexu vypadá i po naleštění a nasvícení mohutně a na všechny strany přesahuje okolní stavby.













Ani uvnitř to není žádný architektonický zázrak. Líbí se mi dvě úzké vertikální zahrady u pojízdného schodiště (zapomněla jsem vyfotit zblízka).



Chtěla jsem hlavně vidět umění, které sem architekti umístili. Ve vstupní hale kancelářské části je to sousoší ze skleněných foukaných koulí od Maxima Velčovského, které připomíná názvy domů, které tu dřív stávaly (U černého koně, U bílého lva a U bílé boty). Včera k nim byl vstup ještě zavřený, tak se na ně podíváme zblízka jindy, teď aspoň přes sklo.



Hlavním tahákem, o kterém už dnes mluví celá Praha (trochu přeháním), je plastika Davida Černého na náměstíčku do Vladislavovy ulice. Je vysoká jedenáct metrů a je složená ze 42 ocelových pásů, které tvoří hlavu Franze Kafky. Jednotlivá patra se samostatně otáčejí, hlavu různě deformují, rozkládají a skládají. Nevím, jestli tady má téma Kafky nějaký hlubší význam, nebo jestli je to jen příspěvek k pražskému klišé posledních let (Praha rovná se pivo, holky a Kafka, nicht wahr?), ale je to zajímavé a líbivé a mně se to taky líbí, protože mě baví ten technický důvtip, s jakým celá plastika funguje. Jasně, že jsem to otáčení nahrála na mobil, ale nejde mi to sem vložit.











Kafka v jednotlivých fázích rozkladu








Aspoň že už zprovoznili Purkyňovu ulici, ze které to skleněné monstrum vytvořilo nesympatickou soutěsku.

 


Komentáře

1 Olga Suchomelová Olga Suchomelová | E-mail | 4. listopadu 2014 v 12:17 | Reagovat

Hmm, taky nejsem z podobných staveb nadšena, cítím se tam divně a stísněně; navíc si nemyslím, že lze očekávat, že by tam nějak kypěl život a obchodní ruch.
Jediné, co mě těší, je skutečnost, že už je v provozu stanice metra Národní, a že tedy při jízdách linkou B se psem nemusím jezdit až na Smíchovské nádraží (bojím se pouštět ho na eskalátory, aby si neskřípl tlapku) :-)
O.

2 Jitka Jitka | Web | 4. listopadu 2014 v 12:26 | Reagovat

mně se tyhle skleněné budovy vůbec nelíbí, přijde mi, že se sem vůbec nehodí. A už vůbec mne neláká v nich trajdat.
Na Butovicích máme "celé skleněné sídliště" kancelářských budov. Dost kanceláří je nabízeno k pronájmu a přitom tam roste další skleněný komplex. Nějak nechápu

3 Blanka Kloučková Blanka Kloučková | E-mail | 4. listopadu 2014 v 12:51 | Reagovat

No myslím si, že Praha by se bez tohoto "architektonického skvostu" obešla. Parčík s tržištěm se mě zamlouval více. Dalo se tam v létě po procházce posedět v příjemném okolí zeleně.

4 Petr Zeman Petr Zeman | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 12:51 | Reagovat

Interiér mě také zklamal.

5 IvanaF IvanaF | E-mail | 4. listopadu 2014 v 14:58 | Reagovat

Nelíbí se mi s jakou arogancí je zastavována každá "průrva", likvidováno každé místo k vydechnutí... Jistě- původní okolí stanice metra nebylo nic moc .... ale upravit ho by nebyla "žádná pořádná investice". Takže tam stojí hromada betonu a skla, z okolních ulic se staly uličky či spíše koridory a zmizelé tržiště nahradil standartní "obchoďák" bez nápadu či zvláštní nabídky.... Takže - za mně - jen ten Kafka (čímž mne autor příjemně překvapil) a "bublinkatá" zvěř - což je příjemný odkaz na to, že před námi tu žili lidé... když už my se chováme "po nás potopa".

6 Jana Jana | E-mail | 4. listopadu 2014 v 18:55 | Reagovat

Tak jsem dnes vystoupila na Národní a chtěla, jak bylo dřív možné, projít směrem k Jungmance. Možná jsem se nezorientovala, ale musela jsem vylézt do Spálenky. Dost mně to naštvalo a považuji Quadrio za nejpitomější barák v Praze. A navíc podobná hlava, i když menší, je v Danube House ve vestibulu.

7 Jindra Jindra | E-mail | 4. listopadu 2014 v 20:44 | Reagovat

Také jsem nenašla ani špetku uznání pro další nesmyslné monstrum v Praze. A navíc mi vrtá hlavou, proč, když už investoři oželeli  pár čtvrečních metrů na půdorysu, nemohla být ta mezera (jediná dobrá na celém tom "omylu" ) umístěna tak, aby měl palác Aventin v Purkyňově ulici č. 4 zasloužený prostor.

8 Jarka Jarka | E-mail | 4. listopadu 2014 v 22:31 | Reagovat

... také by mi vyhovovalo klidné posezení... prostě nezastavět každý volný prostor... zvláštní doba... a opravdu to působí mohutně...
Jarka

9 Ivana Ivana | E-mail | 6. listopadu 2014 v 14:22 | Reagovat

Ano, je to smutné. Další plochy, kde bylo trochu vzduchu, je pryč. A hlavně ten dům tam vůbec nezapadá, činí Spálenku stístěnou, přečnívá do ulice. Jak to mohli povolit?

10 Vendula Vendula | 13. listopadu 2014 v 15:28 | Reagovat

Před dokončením jsem jela kolem tramvají s tak stísňujícím pocitem. Úplně mám dojem, že mi tou krabicí ukradli další kus mojí Prahy. Vůbec se mi to nelíbí.
Kdysi jsem četla knihu od Ignáta Herrmanna Před padesáti lety, kde píše od stavbě budovy pojišťovny (které?), jak je divadlo Bez zábradlí. Původně tam stál krásný barokní dům a tahle tehdy moderní budova vzbudila dost velké vášně, nikomu se nelíbila. Ale dnes by asi málokoho napadlo říct, že je ošklivá a že se do daného místa nehodí. Přemýšlím, jestli se jednou nějaká dnešní moderní budova podobného vzhledu jako Quadrium dočká uznání a obdivu. Kdysi na stavbách pracovali uměli a dnes se přemýšlí asi jen peněženkou... Ach jo :o(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama