Mých pět důvodů k návštěvě Říma

28. května 2015 v 12:00 |  Mých 5 důvodů...
Itálie je mi odjakživa blízká, italština je po češtině můj druhý jazyk a Řím je moje dávná láska, které jsem většinou nevěrná s městy na severu, kam jezdím mnohem častěji. Když už se do Říma dostanu, chci vždycky navštívit a vidět všechno, co jsem si v dlouhém seznamu naplánovala. Obvykle to sice nevyjde, ale vždycky se o to znovu a znovu pokouším.
K vidění je tam toho hodně a všechno vám to řekne každý tištěný průvodce nebo internet. Já bych dnes chtěla jen představit svých pět věcí, kvůli kterým mám Řím tak ráda.








Důvod první - Svatopetrské náměstí v 7 ráno

Hlavní cíl mnoha návštěvníků bývá i mým cílem - jen si na rozdíl od nich raději přivstanu a jsem tu už v sedm ráno, když se bazilika sv. Petra otvírá. Později se tady už vine pod kolonádou náměstí dlouhá fronta, ve které se čeká i víc než hodinu. To není nic pro mě (a teď se vám k něčemu přiznám - kvůli těm frontám jsem ještě nikdy nebyla ve Vatikánských muzeích a v Sixtinské kapli).



Cestou do práce



Dřív tady tak brzy nebýval vůbec nikdo, ale naposledy stála před kontrolním stanovištěm (protože dovnitř se prochází stejnou kontrolou, jako na letišti) už před sedmou krátká fronta - převážně jeptišek. Když v sedm otevřou, těch pár lidí se po kostele snadno rozptýlí a máte ho jen pro sebe.
Bohužel poslední úpravy brání přístupu do pravé lodi, kde je umístěná Michelangelova Pieta. Teď do této části mohou jen ti, kdo jdou ke zpovědi, což je trochu mrzuté.






Hned v sedm ráno se ve všech bočních kaplích koná mše. Někde vidíte jen jednoho osamělého kněze, jinde je jich tolik, že si překážejí.



Po ránu se taky v bazilice uklízí... i u oltáře, neseného čtyřmi ohromnými sloupy






Je to úžasné, ohromující a nádherné. Všude okolo, na zemi... i na stropě.



Pokud je ráno prázdno v kostele, ještě prázdněji je na střeše, kam se dá vyjít po spoustě schodů, nebo částečně vyjet výtahem. Když jsem se divila, že mě nahoru vezou samotnou, odpověděl mi pobaveně mladík, co výtah obsluhoval, že pokud mi chybí lidi, ať se přijdu podívat v poledne, že něco takového jsem ještě neviděla. Viděla, ale jen jednou, proto od té doby chodím tak brzy.



I střecha se musí zametat






Jen pár kroků od Svatopetrského náměstí narazíme na hradbu, na jejímž vrcholu vede "il passetto" - chodba, která sloužila papežům k úniku z Vatikánu do pevnosti Andělského hradu v případě nebezpečí. V dávné minulosti jí mnohokrát využili.
Kolmo na oblouky hradeb se tlačí úzké uličky, které nám ukazují, jak vypadalo město ve středověku. Když jsme byli asi před deseti lety v Římě s celou rodinou, místo hotelu jsme si pronajali malý byt právě v této uličce. Měli jsme tak možnost si ověřit, že o půlnoci je náměstí ještě prázdnější, než brzy ráno.


Důvod druhý - všechny ty vykopávky

Přiznám se, že miluju vykopávky, ať už jsou kdekoliv a z jakékoliv doby. Doma to schytávám s rádoby vtipnými poznámkami "svůj k svému", ale to mě zatím ještě neodradilo. V Římě existuje jen jeden problém - těch vykopávek je tu prostě moc a nedá se to všecho stihnout. Tak dnes třeba jen Forum Romanum a Kolosseum, co říkáte?























Důvod třetí: Židovská čtvrť

Římské ghetto je po tom benátském druhé nejstarší na světě, pochází už ze 16. století. Samozřejmě, že to tam dnes už vypadá úplně jinak než kdysi, a taky úplně jinak, než bychom si představovali podle toho pražského. Staré vysoké domy tady ale i dnes tvoří prastarou hlavní ulici, ze které se rozbíhají úzké uličky, průchody a dvorky. Dnes už je to hlavně turistické místo, kde vám v drahých košer restauracích nabídnou typické římské artyčoky po židovsku, ale pokud odbočíte do spleti uliček, přece jen tady závan minulosti najdete.












V minulosti mělo ghetto osm bran. Všechny v průběhu času zmizely, ale jejich umístění dnes připomínají aspoň kovové zábrany, které z oblasti dělají pěší zónu.















Židovské ghetto sousedí těsně s nábřežím Tibery. Nad ní se tyčí mohutná secesní synagoga z roku 1904. Ty staré původní, kterých v ghettu bylo několik, byly skoro všechny zbořeny.


Důvod čtvrtý - Isola Tiberina a Trastevere

Z židovské čtvrti se přes můstek pro pěší dostaneme na Tiberský ostrov, jediný urbanizovaný římský ostrov, jehož téměř celou plochu zabírá nemocnice, založená v 16. století. Ostrov byl v 1. století před n. l. stavebně upravený ohromnými travertinovými bloky do tvaru lodi, jejíž příď je dodnes viditelná. Kamenné plochy obkružují celý ostrov kolem dokola a v létě jsou plné procházejících se, piknikujících a odpočívajících Římanů. V listopadu se tady hluboko pod okolními komunikacemi na nepřístupných místech pod vysokými zdmi nemocnice o samotě bojíte (jednou vyzkoušeno).















Další most nás z ostrova převede do Trastevere (Zátibeří), bývalé lidové čtvrti, která si i přes davy turistů, kteří se tudy dnes valí, zachovala svoje kouzlo. V klikatých úzkých uličkách se snadno ztratíte a ze spousty místních trattorií a kaváren si určitě vyberete tu svoji.














Důvod pátý - moře

Pro město, které má v dosahu moře, je snadné ztratit hlavu. Z Říma dojedete vlakem za půl hodiny do dvou letovisek - do Fregene nebo do Ostie. Moje římská kamarádka Maria Giovanna miluje Fregene, my jsme tentokrát volili Ostii, hlavně proto, že je tam další antický areál se spoustou vykopávek. Na ty nakonec stejně nedošlo a zůstali jsme celý den na pláži, ještě předsezónově prázdné, ale už se všemi fungujícími službami.














Mysllím, že v případě Říma je pět důvodů k návštěvě málo. Kde mám další místa, která mám ráda? Kde mám Panteon a všechny ty prastaré uzounké uličky plné přívětivých restaurací v jeho okolí ? Kde mám dvě nejkrásnější římská náměstí piazza Navona a Campo dei Fiori? Kde mám kostel sv. Jana v Lateránu s jeho nádherným klášterním ambitem? Kde mám všechna ta muzea, galerie a výstavy? A kde mám vlastně všechno to výborné jídlo? A kde zmrzlinu, kvůli které bych šla do Říma klidně i pěšky?
Tak ještě pár fotek...


Panteon a jeho okolí...









Leonardovy stroje pod renesančními arkádami...



.. a ten klášter u Jana v Lateránu, ten je nádherný.






Odborářská demostrace na piazza della Repubblica nesmí poslední den chybět. Kvůli zablokované dopravě jsme nakonec málem nestihli letadlo.

 


Komentáře

1 Michal Ptáček Michal Ptáček | 28. května 2015 v 12:40 | Reagovat

Člověk by skoro běžel do Ruzyně na letadlo...!

2 Dana V. Dana V. | E-mail | 28. května 2015 v 13:47 | Reagovat

Nádhera, téměř vše jsme viděli a navíc i Vatikán a Vatikánská muzea! Byli jsme v Římě v únoru a šli jsme tam ráno, tím  byla fronta krátká. A stálo to zato! I když samozřejmě jsme nemohli prohlédnout vše.

3 Míša z Plzně Míša z Plzně | 1. června 2015 v 9:40 | Reagovat

Díky za krásný článek a nádherné fotky.
V Římě jsem byla 3 x a vždy to stálo za to. Řím s manželem milujeme. Je tam pořád co objevovat. A je tam krásně.
Míša

4 Olia Olia | 4. června 2015 v 11:12 | Reagovat

I já se přiznávám, že jsem zamilovaná do Říma.. a tam ještě specielně do terakotového nádvoříčka kostela San Silvestro in Capite :-) zdraví Jo

5 Miloš Miloš | Web | 29. srpna 2015 v 12:19 | Reagovat

Letos jsme Řím navštívili podruhé a trochu víc si ho užili, protože při první návštěvě jsme 5 hodin stáli ve frontě na Vatikánská muzea a Sixtinskou kapli.
Nepříjemným překvapením bylo ale to, že v Gallerii Borghese nám řekli, že lístek se musí rezervovat předem a ten den je už vyprodaný. Setkal jsem se s tím zatím jen v Miláně u Leonardovy Poslední večeře páně, tam jsem naštěstí byl víc dnů a mohl ji tak vidět. V Římě to však byl poslední den pobytu, alespoň jsem koupil průvodce galerií.

6 Vespasianus Vespasianus | Web | 22. února 2016 v 13:38 | Reagovat

Moc krásné fotky, doufám že tento rok se mi zadaří taky se do Říma podívat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama