Nové mlýny

10. května 2015 v 12:00 |  Praha 1
Krátká ulička, která spojuje Klimentskou s nábřežím, je pojmenovaná podle skupiny vodních mlýnů, které v těchto místech stávaly už ve 14. století. Od roku 1484 se jim říkalo Nové a patřily k nim, kromě jiných, i rozlehlé Lodní, Helmovské a Lodecké mlýny, i velký renesanční Kubešův mlýn. Téměř všechny budovy byly zbořeny při regulaci nábřeží v letech 1906 - 1925, kdy na jejich místě byla vytvořená vysoká nábřežní zeď s parčíkem a za ní řada nových činžáků v Lannově ulici. Na mlýny zůstala jen památka v podobě názvů několika ulic a také pár drobných staveb.



Jedním z pozůstatků je obytná budova starého Vávrova mlýna. Původně renesanční dům byl kolem roku 1678 přestavěn barokně a o dalších sto padesát let klasicistně. Uvnitř najdeme malované interiéry od Josefa Navrátila a také část původního zařízení, jako parkety, kliky, kování a broušené lustry. Od roku 1918 zde sídlí Poštovní muzeum.



Přímo naproti stojí další zachovaná budova - nízký barokní domek s vedlejším přístavkem vozovny, nad kterým se tyčí věž Novoměstské vodárny












Věž, která byla dlouhá desetiletí ve špatném stavu, v roce 2011 zrekonstruovali dobrovolní hasiči Prahy 1, kteří v ní dnes sídlí, a v minulosti byla přístupná v rámci Dnů evropského dědictví. Z té doby o ní mám TADY podrobnosti. Momentálně věž prochází další důkladnou rekonstrukcí, která by měla být dokončená v roce 2017.



Krátkou uličku uzavírá po levé straně kostel sv. Klimenta, kolem kterého můžeme vidět několik náhrobních desek jako pozůstatek původního hřbitova. Základy raně gotického kostela pocházejí ze 13. století, kdy zde sídlili dominikáni, kteří kostel vystavěli na místě původního románského kostela. V pozdějších stoletích byl kostel několikrát přestavován a jeho dnešní podoba pochází z úprav ve 14. a 15. století. Po roce 1789 byl zrušen, odprodán a sloužil jako sýpka pro blízké mlýny. Jeho majitel ho v roce 1850 prodal helvetské církvi, která v letech 1893 - 1894 provedla jeho regotizaci. Od roku 1918 slouží kostel českobratrské evangelické církvi.









Vandalové, i když zamilovaní, se nezastaví před ničím



Za uličce za kostelem stojí budova staré fary



Za kostelem odbočuje ke dvoru posledního zachovalého starého domu slepá Novomlýnská ulice, končící po pár metrech za pravoúhlou zatáčkou mezi vysokými a nezajímavými zdmi činžáků



Přímo naproti průčelí kostela stojí zeď, za kterou leží úzký dvůr a jsou vidět zadní části domů v Revoluční ulici. O této parcele se v poslední době hodně mluvilo, má zde vyrůst nový bytový dům, proti kterému místní protestují. Kromě jiného se také obávají o osud chráněného 150 let starého platanu, který na pozemku roste. Přiznám se, že podle vizualizace se mi dům vcelku líbí a zrovna tady mi stavba nevadí. Jak by měla vypadat, se můžete podívat TADY. Myslím, že by mohla vcelku dobře doplnit dům se zrcadlovou fasádou, který stojí v Klimentské hned naproti, a který se mi taky líbí, především díky tomu, jak jeho hmota mizí odrazem protějšího kostela.













Když už mluvíme o nových stavbách v okolí Klimentské, nesmíme zapomenout ani na kontroverzní stavbu, která se už roky připravuje na nároží Revoluční ulice, které po zbourání dřívějších novogotických Eliščiných lázní a úpravě křižovatky zůstává už dlouhá desetiletí neukončené. Bylo vypsáno několik soutěží, vypracováno několik projektů, ale definitivní rozhodnutí zatím ještě nepadlo.









Posledním uvažovaným projektem je návrh Evy Jiřičné, který ale, bohužel, stejně jako některé návrhy předtím, uvažuje o zbourání tohoto rohového domu. Návrh, který architektka nedávno znovu upravila, se mi líbí (i když mi připadá příliš krotký), dobře by doplnil budovu protějšího paláce Merkur, jen s tím bouráním se nedokážu smířit. Podobu návrhu a další podrobnosti najdete TADY.





Pro ty, koho zajímá tento projekt a celkově tato část Prahy podrobněji, ještě připojuji odkaz na skvělý a podrobný článek na Archiwebu. Najdete ho TADY.
 


Komentáře

1 jana jana | E-mail | 11. května 2015 v 19:40 | Reagovat

Domnívám se, že při stavbě tzv. přizpůsobené stromu dojde jako obvykle k porušení kořenů, porušení vodního režimu u kořenů - prostě strom po pár letech zajde. Je to obvyklý přístup stavbařů, že uvažují technicky a nepovažují strom za živý organismus, neumějí s ním zacházet. Když si vzpomenu, jak se v 60. nebo 70. letech v Podkrušnohoří s velkou pompou stěhoval nějaký vzácný jehličnan - samozřejmě po přestěhování zašel, ale to už bylo ticho po pěšině.
A ústí Revoluční ulice k řece - to seskupení různě starých a různě velkých budov nelze žádným způsobem sjednotit, je to zas jen nějaký developerský zájem. Nejjednodušší by bylo stávající dům o ten metr - dva rozšířit nenápadnou dostavbou a nedělat tam nic gigantického.

2 Praga magica Praga magica | 12. května 2015 v 0:59 | Reagovat

[1]: Obávám se, že s tím stromem máte pravdu, a že si to nikdo neuvědomuje nebo nechce uvědomit.

3 jana jana | E-mail | 12. května 2015 v 7:12 | Reagovat

S nápadnými architektonickými řešeními je to obvykle velmi problematické. Klasickým případem byly různé návrhy na dostavbu Staroměstské radnice. Předpokládám, že někde běží další kolo soutěže. Také je problém v tom, že se často dbá na vnější efekt a ne na účel. Např. skleník od Jiřičné na Pražském hradě je asi výborná architektura, ale podle zahradníků ne moc dobrý skleník.

4 David David | E-mail | 12. května 2015 v 13:13 | Reagovat

Ten plánovaný dům v Klimentské mi sám o sobě připadá celkem zajímavý a navíc si myslím, že NAVAZUJE na vedlejší zástavbu a ne, že ne. Průser je ale skutečně ten platan. Nejen, že mám stejně jako Jana dojem, že uchovat ho při životě na staveništi bude obtížné, ale nemůžu si pomoct - takhle nacpat terasy přímo ke stromu znamená, že se snižuje přímo i hodnota těch teras. Nebo vy byste snad chtěli balkón, kde vám větve lezou skoro až do pokoje a nějaký výhled z něj máte v tom lepším případě leda tak v zimě? Pokud ovšem developeři nejsou tak cyničtí, že v rozporu s deklarovaným cílem projektu už dávno počítají s tím, že ten strom stejně nakonec půjde pryč :(

K eventuální stavbě na křižovatce Revoluční/Lannova: přijde mi, že Petr Burian z DaM si dal nejvíc práce s promýšlením, jak bude stavba koexistovat s dosavadním okolím. Jenomže navzdory tomu mi výsledek stejně připadá jako pěst na oko, návrh Evy Jiřičné se mi líbí víc. Uznávám ovšem, že její návrh je velmi konzervativní. Není to ale žádná tupá kopie funkcionalismu, když se člověk pozorně podívá, vidí, že stavba je současná. Navíc se mi zdá, že ty byty (nebo kanceláře?) by byly přímo fantastické. Bohužel, má-li se na tom místě stavět cokoli jiného než něco na způsob tlusté stěny, koncový dům 1502/30 tam nadále stát nemůže, protože toho místa mezi ním a silnicí tam fakt není skoro nic. V tom článku na archiwebu to píšou přesně, zrovna dneska jsem jel náhodou kolem autobusem, takže jsem to viděl na vlastní oči. Ta kominukace musí, domnívám se, zůstat, jezdím tam poměrně často a skoro vždycky je dost vytížená. Posunout ji směrem k řece taky moc nejde, hned za ní se vlastně už začíná zvedat Štefánikův most. Mně se zdá, že do celkového kontextu patří i budova Ministerstva průmyslu a obchodu (ta velká budova s prosklenou kupolí) a že plánované stavební zakončení Revoluční třídy by docela dobře mohlo dělat protiváhu spíš jí než Merkuru. To znamená stavět víc vepředu, v místech, kde je teď malý parčík, na který za silnicí navazuje park Lannova. A nemusel by se bourat novorenesanční dům.  Aby bylo jasno, architektuře rozumím asi jako koza petrželi, jenom ji mám rád, prostě jsem něco v tom smyslu jsem četl na

https://praguewatch.wordpress.com/2012/01/27/otazky-okolo-revolucni-15o23o/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama