Dům U Bílého anděla

5. listopadu 2015 v 12:00 |  Praha 2
Všichni mí známí během minulých dnů nafotili ty nejkrásnější fotky slunečného podzimu, zatím co já jsem seděla doma tak trochu nemocná a pracovala. Včera cestou z práce jsem během půl hodiny prošla Riegrák a udělala pár fotek mobilem, ale protože jsem je nestihla nijak zpracovat, přece jen se dnes raději vrátím ke Dnům evropského dědictví a opět do Nerudovky. Jen pár desítek metrů od domu, který jsme tady viděli nedávno, stojí v horní části Nerudovky dům U Bílého anděla.






Dům dostal jméno podle barokní sošky anděla s ratolestí, umístěné na fasádě (moc bílý ale není...)



Když jsem vešla dovnitř, dvůr mi okamžitě připomněl jednu starou akci v dávné minulosti, na kterou si vzpomenou jen ti největší pamětníci. Kdysi, když ještě Nerudovka nepřipomínala po celý rok přeplněný Babylon, se s koncem letní turistické sezóny stávala zase malou vesnicí, kde člověk potkával pořád ty stejné lidi. Chodila jsem nakupovat do malého krámu v domě vedle hospody U Kocoura nebo do ušmudlané cukrárny naproti kostelu, nic víc tam tenkrát nebylo (ještě polotovary naproti italské ambasádě, já vím). V horní části ulice jsme potkávali pana Kemra, který svého trabanta často parkoval přímo na Hradčanském náměstí před Salmovským palácem, a v domě, kde jsem v přízemí pracovala, bydlel v prvním patře jeden tehdy zakázaný spisovatel. A právě tehdy se tady konávaly (a teď nevím, jestli na podzim nebo na jaře) tk zvané Malostranské dvorky, sochařská výstava, při níž byly exponáty umístěné přímo na dvorcích domů Nerudovky. Tehdy se domy nezamykaly a kdo chtěl, dostal se kdykoliv dovnitř.
No a na tento dvůr, na který jsme se dostali, jsem si najednou vzpomněla. Pamatovala jsem si ho, i jak to tady tehdy vypadalo. Ono by se to taky těžko zapomínalo, když je odtud tak krásný výhled.









Přes zábradlí terasy můžeme z výšky nahlédnout dolů na rozcestí, kde se slepá Jánská ulička odděluje od Šporkovy, a na protější dům s křížem a s dvorem, kde býval až do doby josefinských reforem hřbitov u kostela sv. Jana. Přes zeď terasy potom vidíme střechy malostranských domů a v dálce Petřín i s věžičkou a vlajkou americké rezidence.












Důvodem, proč byl dům ve Dnech evropského dědictví zpřístupněný, byly i tady středověké sklepy. Skládají se ze dvou místností, spojených gotickým portálem. Menší zadní mistnost má kamennou valenou klenbu.












Zajímavé jsou i klasicistní vstupní dveře, vsazené do kamenného portálu



Když se venku znovu podíváme na fasádu, uvidíme pamětní desku, která připomíná, že tady bydlel "za universitních studií v letech 1866 - 1877 cestovatel africký Dr. Emil Holub".

Informace jsem zpracovala podle letáku, který vydala MČ Praha 1.


Praha 1, Nerudova 35


 


Komentáře

1 jarka jarka | E-mail | 5. listopadu 2015 v 14:35 | Reagovat

Ach, to se to čte a dívá na fotky s takovou chutí ...

2 Olga Suchomelová Olga Suchomelová | E-mail | 5. listopadu 2015 v 19:22 | Reagovat

To je ale nádhera! Díky za vzpomínání a především pak za krásné fotky. Člověk už si jen těžko připamatuje, že někdy bývala místa, kde byl klid a hezké místo na rozjímání...

3 Praga magica Praga magica | 9. listopadu 2015 v 0:18 | Reagovat

[1]: Děkuji :-)

4 Praga magica Praga magica | 9. listopadu 2015 v 0:19 | Reagovat

[2]: No ono to tam i teď na té terase vypadalo hodně pohodově a klidně. Bohužel nebyl čas posedět :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama