Po ulici Jana Masaryka...

19. července 2016 v 12:00 |  Praha 2
... se vydáme na pokračování naší nedávné vycházky po dolní části Vinohrad. Tentokrát vyjdeme z jižního konce ulice U Zvonařky, která se za prudkou zatáčkou mění na ulici Jana Masaryka. Právě tady leží Zvonařka, bývalá továrna na masné výrobky. Ještě si ji pamatuji před zhruba patnácti lety jako opuštěné a sešlé budovy ve špatném stavu, které se po přestavbě na luxusní hotel a výstavbě rezidenčního areálu ve svahu, spadajícím prudce k Bělehradské ulici, změnily k nepoznání.
Z konce ulice můžeme přes mřížový plot vidět v zahradě hotelu altánek, za kterým se nám naskytne nezvyklý a krásný výhled na Prahu směrem k Pankráci.



Historie Zvonařky sahá až do poloviny 16. století, kdy tady měl své zboží řád maltézských rytířů. Další majitel, povoláním zvonolijec, po němž usedlost dostala jméno, zde na konci 16. století vybudoval ve svahu vinici, která se rozkládala zhruba v oblasti mezi dnešními ulicemi Lublaňské, Varšavské, Bruselské a Jana Masaryka.
V průběhu dalších staletí usedlost měnila majitele, rozšiřovala se o vedlejší pozemky, byly stavěny nové budovy, až v polovině 19. století s rozšiřováním města za bývalé hradby došlo k postupnému odprodávání vinic, jejich rozparcelování a výstavbě obytných domů. Budovy samotné usedlosti byly koncem 19. století přebudovány na továrnu, kterou od jejich majitelů, manželů Skřivanových, koupili v roce 1889 manželé Chmelovi. Ti továrnu přebudovali na závod na uzeniny, ostatní budovy nechali zbourat a na jejich místě nechali postavit novobarokní činžovní dům. To je přesně ta budova, kterou dnes z bývalé Zvonařky vidíme (a která byla při poslední rekonstrukci přestavěná na hotel). Samotná budova bývalé továrny leží až za ní a není dnes z ulice vidět.






V dobách, kdy budova sloužila jako obytný dům, zde žil malíř Luděk Marold






Vstupní prostor do hotelu je asi jediné místo, kde zůstala zachovaná jedna z těch nevkusných laviček od Ley Vivot, které před pár lety zaplevelily Prahu









Když se od Zvonařky vydáme nahoru po ulici Jana Masaryka, po pár metrech narazíme na ústí Nuselských schodů, které vedou směrem k Bělehradské (a končí, nepřekvapivě, v ulici Pod Zvonařkou). Na jejich rohu najdeme restauraci Zvonařka s krásnou venkovní terasou. V těchto místech také začínají nad svahem zajímavé majestátní vily a činžovní domy, některé ze začátku 20. století, jiné novodobé.












Růžovo-žlutý domeček ještě pamatuji s vytlučenými okny, vchodem, zabedněným prkny, a napůl opadanou omítkou. Dnes je z něho znovu krasavec. Patří k němu i nízká přístavba s balustrádou ve dvoře, dříve skrytá za plotem, o níž jsem dřív neměla ani tušení.






Mezi domy se nám na více místech otevřou další pohledy do Nuselského údolí



V těchto místech nejdřív odbočíme do Šafaříkovy ulice s řadou pozdně secesních domů. Sem zabloudí jen ti, kdo tady mají nějaký cíl, proto je tady venkovský klid. A všimněte si té krásné staré dlažby...















Mezi tou vší secesní nádherou se vyjímá zajímavý nárožní dům, dnes sídlo Úřadu práce. Naproti němu se ulice U Zvonařky lomí do pravého úhlu a končí romantických schodištěm, které vede do Bělehradské, přímo ke koleji Budeč.









Rovnoběžně s Šafaříkovou vede Londýnská, jedna z mála pražských ulic, kde před pozdně secesními a eklektickými činžáky leží malé předzahrádky. V další části ulice, která vede až k Anglické, najdeme i řadu funkcionalistických domů a také konstruktivistickou budovu kliniky.
My se ale vrátíme zpátky do ulice Jana Masaryka a vydáme se po ní nahoru.






Jako první nás naujmou dva rozložité domy po pravé straně, postavené ve stylu art déco. Jejich autorem je architekt Alois Dryák, který je navrhl pro zaměstnance bývalé Tabákové režie (to bývala ta budova, kde dnes ve Slezské sídlí Městský soud).



O něco výš leží za zahradou vila Osvěta, které její majitel, spisovatel Jan Vlček, dal jméno podle stejnojmenného měsíčníku, který vydával. Ve vile se 14. září 1886 narodil Jan Masaryk. Přítomnost Masarykovy rodiny připomínají dvě pamětní desky.









Po Janu Masarykovi se jmenuje nejen ulice (která se předtím jmenovala Makarenkova a ještě předtím Wimmerova) ale i základní škola, která leží přímo naproti vile (a na kterou mám spoustu vzpomínek, protože právě sem chodila moje dcera na první stupeň).
Jen o pár metrů výš sídlí další základní škola, tentokrát speciální a soukromá.



Ulicí Jana Masarykova dojdeme nahoru kolem řady prvorepublikových domů až do Francouzské ulice. Na rohovém domu se můžeme podívat na další pamětní desku s bystou, která připomíná, že se tady narodil generál Eliáš.




Minule mě potěšilo, že mi spousta z vás psala, že tuto část Vinohrad vůbec nezná, a že ji objevila díky mému článku (a taky vím, že někteří z vás se po stopách mého článku vydali, a to mě těší ještě víc). Jsem tak trochu zvědavá, jestli okolí ulice Jana Masaryka je aspoň trochu známější.



 


Komentáře

1 Péťa Péťa | Web | 19. července 2016 v 18:15 | Reagovat

Mě se náhodou  lavičky od Ley Vivot líbí a to tak, že hodně. Přijdou mi jako úžasná ukázka toho, že umění se vyvíjí a není ničím konstantním. A zároveň ukazují lidi v jejich opravdové surovosti. Jsou fajn.

2 jana jana | E-mail | 19. července 2016 v 20:13 | Reagovat

Myslím, že jedna z těch laviček je v Rytířské ulici a mám pocit, že jsem ještě jednu další někde viděla. Ale byla už nějaká otlučená.

3 Marianna Marianna | E-mail | 19. července 2016 v 23:22 | Reagovat

Nie nepoznám túto časť Vinohrad ale prečítaná virtuálna prechádzka s Vami bola skvelá....Ďakujem a teším sa na ďaľšie.

4 Maruš Maruš | Web | 20. července 2016 v 14:43 | Reagovat

Nádherné fotky, Vinohrady moc neznám, v Praze budu v srpnu, tak se tam třeba dostanu.

5 Dana Dana | 23. července 2016 v 21:46 | Reagovat

Já sice Vinohrady znám, ne však detailně a všechny ulice, ale i přesto mě nejen tato procházka zas a opět potěšila. O lavičkách slyším poprve a ani si nejsem vědoma, že bych je někde viděla? a to si zas nepřipadám jak úplný nevšímavec...možná v Rytířské?:)

6 Míša z Plzně Míša z Plzně | 28. července 2016 v 7:54 | Reagovat

Lavičku s maminkou a dítětem v náručí máme u nás v Plzni před ve FN před porodnicí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama