Dům Na Kocandě

23. září 2017 v 12:00 |  Praha 1
Novorenesanční dům na rohu Křižovnické a Kaprovy ulice z let 1885-86, kde se narodil nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský, byl dlouhé roky spojený s ostudou, kterou tady v centru města představoval. Jeho bývalí majitelé ho nechali chátrat a k novému životu se probouzí teprve v posledních měsících. Dostal novou fasádu, takže bylo možné sejmout lešení a plachty, které ho roky hyzdily. Uvnitř probíhá rekonstrukce a i když bude sloužit jako hotel, už ikstý v okolí, důležité je, že už nebude hrozit, že někomu spadne na hlavu.
Kvůli pracem, které tady probíhají, není možné si dům prohlédnout celý, Praha 1 však zajistila, aby byly v rámci Dnů evropského dědictví zpřístupněny sklepy, kde při rekonstrukci došlo k cennému nálezu. Na ten se dnes podíváme.
















Ještě než sejdeme až ke sklepu, zastavíme se v prvním suterénu na dvoře. Stojí tady socha sv. Václava.




Při výkopových pracech ve sklepě byly odhaleny pozůstatky tzv. Valentinské brány, která bývala součástí staroměstského opevnění. To vedlo napříč městem zhruba v čáře dnešních ulic Revoluční, Na Příkopě, 28. října a Národní a bylo postaveno v první polovině 13. století; v roce 1253 k němu přibyly další hradby, které vedly podél řeky. Jejich součástí byly v těchto místech, kde bylo několik brodů, i brány, z nichž se do současnosti nezachovala ani jediná. Na pozůstatky té, která stála u bývalého kostela sv. Valentina, se právě díváme. Brána bývala tak velká, že jí projel vůz, a její vozovka, dlážděná říčními valouny, ležela pět metrů pod dnešní úrovní ulice. Napříč všemi sklepy domu se táhne dvacet metrů dlouhý úsek bývalých hradeb. Ty byly vysoké devět metrů a přes dva metry silné, za nimi ležel parkán s parkánovou zdí a 14 - 20 metrů široký a 5 - 9 metrů hluboký příkop.


|




Zbytky hradeb v zadní části sklepa





Organizátoři připravili i plánky, které ukazovaly situaci v různých časových obdobích. Mě zaujal ten z 13.a 14. století, kde je dům Na Kocandě vyznačen bíle, část hradeb, zachovaná ve sklepě, červeně a zbytky brány růžově. Zajímavé je umístění kostela sv.Valentýna, který stával hned za branou a kterému se tak všechny povozy musely vyhýbat.


Zpracováno podle letáku, vydaného MČ Praha 1.


 


Komentáře

1 rejcka rejcka | 23. září 2017 v 17:14 | Reagovat

Mockrát děkuji za tuto reportáž. Potvrdila mi, že když člověk vyšle myšlenku, vesmír mu plní přání. Nedávno jsem postávala na zastávce před tímto domem a přemýšlela, co o něm vím. Nic, říkala jsem si. A to bys měla napravit. A v tom přichází Váš skvělý článek. Děkuji za něj. (Je skvělý stejně jako jiné, jen tento je jako splněné přání:-))

2 Petr Petr | 24. září 2017 v 9:28 | Reagovat

Jaroslav Seifert už nemá Nobelovu cenu?

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. září 2017 v 10:03 | Reagovat

Však to byla dlouholetá ostuda centra města, je dobře, že se na této adrese konečně něco děje a vypadá, že to přináší moc zajímavé výsledky. No a taky jsem chtěl vrátit do nobelovské hry pana Seiferta, ale už to učinil můj jmenovec :-).

4 praga-magica praga-magica | 24. září 2017 v 21:59 | Reagovat

[1]: Tak to mě, samozřejmě, těší, i když těch informací k dispozici zas tolik není.

5 praga-magica praga-magica | 24. září 2017 v 22:02 | Reagovat

[3]: No ano, jak jsem myslela na vědu, tak jsem na literaturu úplně zapomněla. Moje ostuda, už je to opravené.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama